Mezi včelími produkty, které zpříjemňují vánoční i novoroční svátky, vede med v cukroví a medovina na slavnostním stole. O něco méně se ale ví, že své místo má v tomto období i včelí vosk – z čistého vosku z víček nebo ze starších souší lze snadno vytvořit voňavé dekorace, drobné dárky i praktické výrobky do domácnosti. Vánoční svíčky ze včelího vosku jsou oblíbené pro přirozenou barvu, jemnou medovou vůni a příjemné světlo. Vyrábět je můžete v klasickém válci i ve svátečních tvarech – třeba jako stromeček, hvězdu nebo šišku.
Včelaření není jen o sklizni medu. Každý zkušený včelař ví, že ke včelařskému řemeslu patří i období, kdy jde spíše o záchranu než o výnos. Tento článek popisuje reálný příběh záchrany oslabeného včelstva trpícího virem deformovaných křídel (DWV) – krok za krokem, od diagnózy až po přípravu na zimní období. Úvodní prohlídka úlu ukázala, že včelstvo je mimořádně slabé – sotva schopné udržet základní funkce. Včely se nevyvíjely, plod byl řídký a mnohé jedince měly viditelně poškozená křídla.
Říjen je obdobím, kdy se většina včelařů zaměřuje na závěrečné zajištění včelstev před zimou. Klíčovými činnostmi bylo letošní doizolování matek u oddělků a kontrola úlů po posledním slunném období. Potvrzuje se, že naprostá většina včelstev už v tuto dobu nemá plod – a to je velmi důležitý faktor pro plánování podzimního léčení proti varroáze.
V roce 2024 podnikli naši kolegové, přítel Luděk Uzel se svým synem Bobem, další cestu do Indie. Tentokrát se vydali do Himálaje – do oblastí Ladak, Himáčalpradéš a Kašmír – aby poznali tamní krajinu i život místních včel. Na pronajatých motorkách projížděli horské oblasti ve výškách od 3000 do 6000 metrů nad mořem. Horské pláně zde působily spíše jako suchá poušť, bičovaná prachem a větrem, s jen občasnými ostrůvky zeleně napájenými tajícími ledovci. Včelař by zde marně hledal vhodné podmínky pro chov – chlad, řídký vzduch a nedostatek vegetace by včelám neumožnily přežít.
Včelařské veletrhy bývají vnímány jako svátek oboru – místo, kde se potkává tradice s inovací, kde mohou včelaři vidět a osahat si to nejlepší, co světový trh nabízí. Apimondia 2025 v Kodani však ukázala, že realita je mnohem složitější. Vedle špičkových výrobků a inspirativních řešení zde byly k vidění i výrobky, u kterých vítězí cena nad kvalitou, promyšleností a řemeslem.
Invazní sršeň asijská (Vespa velutina) byla poprvé zaznamenána v České republice v říjnu minulého roku v Plzni a následně i poblíž Rokycan. Nynější výskyt na Opavsku představuje první ověřený záznam tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) potvrdili identifikaci sršně asijské a specialista na blanokřídlý hmyz následně hnízdo úspěšně odstranil.
Hniloba včelího plodu je opět na vzestupu a činí včelařům nemalé starosti. Po dvaceti letech bez výskytu této nebezpečné bakteriální nákazy byla v roce 2015 zdokumentována na dvou stanovištích pod Sněžkou a v Horním Maršově. Následovaly případy v Libereckém a Královéhradeckém kraji, kde byla jako nezbytné opatření celá napadená včelstva i s úly zlikvidována a spálena v souladu s legislativou.
Letos se s medovicovou snůškou a rozličným podílem melecitózy setkáváme už od poloviny června. V některých oblastech je podíl krystalizujícího medovicového medu výraznější, což v tomto období sice nebývá běžné, ale není to zcela výjimečné. V posledních letech nebyla medovicová snůška v České republice tak běžná, proto vzácný výskyt melecitózního medu, krystalizujícího přímo v plástech, letos překvapil nejednoho včelaře a stal se častým tématem diskuzí. Hlavním zdrojem této medovice jsou tradičně smrky.
