Včelaření nám poskytuje mnoho užitečných produktů. Vedle medu, pokládaného za tradiční dar přírody, a dalších známých produktů jako je propolis nebo mateří kašička, najdeme v úlech také méně známý, avšak mimořádně cenný zdroj výživných látek – pergu.
Příprava před převozem a usazení oddělků. Oddělky je vhodné převážet v uzavřených transportních krabicích opatřených větracími otvory. Je důležité dopravit oddělky na stanoviště nejlépe večer, aby se včelám minimalizoval stres a dobře se orientovaly v novém prostředí ráno. Nastavení česna a větrání po přendání oddělků. Po usazení oddělku do připraveného nástavku je nezbytné dobře vyřešit otázku otevření česna či očka. Většina včelařů doporučuje začít s uzavřeným česnem a otevřeným očkem zúženým pouze na jednu včelu, aby se předešlo riziku loupeží od silnějších včelstev z okolí. Někteří včelaři používají zasíťované dno úlu pro lepší ventilaci. Zkušenosti se liší, někteří včelaři doporučují podložku pod sítem ponechat celoročně, jiní ji naopak ponechávají odkrytou.
Mateří kašička patří k nejcennějším produktům včelstva a odedávna vyvolává velký zájem nejen mezi včelaři, ale také mezi širokou veřejností. Jaké jsou její účinky, co je možné očekávat a jaká fakta byla vědecky ověřena? Pojďme se detailněji podívat na tuto vzácnou látku. Co je vlastně mateří kašička? Mateří kašička je zvláštní sekret produkovaný hltanovými a čelistními žlázami mladých dělnic včely medonosné. Touto speciální výživou včely krmí budoucí včelí matku během celého jejího vývoje a života, zatímco larvy ostatních včel jsou tímto vzácným krmivem zásobeny pouze několik prvních dnů života. Překvapivé účinky a kontroverzní tvrzení...
Smetence (též zvané pakety) jsou mezi začínajícími i pokročilými včelaři stále častěji skloňovaným pojmem. Přestože se v České republice dlouho drží tradiční metoda vytváření oddělků, smetence mají řadu jedinečných výhod z pohledu prevence nemocí a celkové ozdravné péče o včely. Co je smetenec a čím se liší od oddělku? Smetenec představuje skupinu včel bez původního plástového díla – sestává tedy pouze ze včel samotných a ošetřené kladoucí matky. Většinou mají včely u sebe zásoby cukerného roztoku. Rozdíl mezi smetencem a oddělkem tedy spočívá především v tom, že oddělek dostává vystavěné plásty s plodem a zásobami, kdežto smetenec je založen zcela nově na mezistěnách.
Med zná lidstvo již tisíce let jako přírodní lék, který pomáhá při mnoha zdravotních potížích. Mezi nejstarší a zároveň ověřené metody patří také jeho využití při léčbě drobných poranění kůže. V tomto článku si ukážeme, jak med správně použít pro rychlé a efektivní hojení menších ran. Co je rána a jak se hojí? Drobným kožním poraněním nazýváme jakékoli poškození svrchní vrstvy kůže. Mohou to být škrábance, odřeniny, řezné nebo bodné ranky či dokonce lehká popálení (první stupeň) a opaření. Tyto povrchové defekty organismus obvykle zvládne zhojit přirozeně sám. Zaschnutím krevní sraženiny se utvoří strup, pod kterým narůstá nová tkáň a vzniká jizva. Někdy se však hojení komplikuje záněty, bakteriemi nebo nešetrnou péčí, proto je potřeba k léčbě přistupovat odpovědně a správně.
Jak globální oteplování ovlivňuje prostředí včel. V posledních desetiletích dochází k výraznému oteplování celého světového klimatu, což má přímý dopad také na včelaře a jejich včelstva. Podle poznatků hydrometeorologů se ve střední části Ruska od roku 1990 tempo oteplování více než zdvojnásobilo. Pro včelaře to znamená nezbytnost zavedení nových opatření a změn v postupech chovu včel a pěstování medonosných rostlin. Změny počasí a délky příznivých dní pro sběr nektaru. Výzkum zahájený již v roce 1972 hodnotil letní aktivity včelstev a porovnával je se změnami klimatických podmínek. "Letním dnem" byl pro potřeby výzkumu označen každý den se stabilní teplotou mezi 12–26 °C, bez silného větru a deště.
S podzimem se pozornost včelaře obrací zejména k přípravě včel na chladné zimní období. Významnou součástí této přípravy je kontrola síly včelstev a případné spojování slabších oddělků, které by samostatně zimu nemusely přežít. V následujícím článku si rozebereme všechna důležitá doporučení, jak efektivně a správně spojovat včelstva právě v podzimním období. Proč je třeba spojovat včelstva před zimou? Spojení slabších včelstev do jednoho silnějšího celku je zásadním krokem k tomu, aby včely mohly bezpečně a pohodlně přežít zimní období. Slabé včelstvo v tomto kontextu neznamená včelstvo nemocné nebo silně napadené parazity jako je roztoč Varroa destructor, ale jde typicky o oddělky včel založené příliš pozdě, případně včelstva, která se z různých důvodů nestihla dostatečně rozvinout.
Vytváření oddělků patří mezi základní zootechnická opatření ve včelařské praxi. Jeho účelem je nejen rozšíření počtu vlastních včelstev, ale také omezení výskytu nežádoucích parazitů, zvláště roztoče Varroa destructor způsobujícího varroázu. Nejvhodnějším obdobím pro tvorbu oddělků je období od května do července, kdy příroda nabízí včelám nadbytek pylu a nektaru. Co je to oddělek a proč jej tvořit? Oddělek představuje malou část původního včelstva, která zahrnuje několik plástů se včelami, plodem, zásobami a případně matkou či zárodky matečníků, ze kterých si včely matku samy vychovají. Tvorbou oddělku zajistíme také přirozenou obnovu včelího díla a snížení varroázové invaze včelstev díky rozkladu chovného cyklu roztočů.
