I přes debaty některých včelařů je pravidelné vyšetřování zimní měli naprostou nezbytností pro udržování zdravých včelstev. Přestože se objevují názory, že toto vyšetření lze zrušit, odborné argumenty svědčí spíše o opaku. Dnes se podíváme na čtyři klíčové důvody, proč by včelaři měli mít i nadále zájem o pečlivé vyšetřování zimní měli. Co je to zimní měl a proč ji sbíráme? Zimní měl jsou spadané částečky roztočů, vosku, pylu a dalších materiálů, které padají na dno úlu v zimních měsících. Její laboratorní vyšetření pomáhá zjistit přítomnost a množství roztoče Varroa destructor i dalších potencionálně nebezpečných parazitů a patogenů.
V rámci pravidelného vyšetření zimní měli (označovaného EpM300) se mezi včelaři stále hlasitěji objevují otázky ohledně smysluplnosti a efektivity tohoto opatření. Článek Petra Bujnocha ve Včelařství č. 2/2024 otevřel odbornou debatu mezi včelaři a specialisty z oboru. Pro lepší pochopení názoru včelařské veřejnosti přinášíme rozšířenou diskusi, v níž jednotliví odborníci a včelaři sdílejí své postoje. Vyšetření měli a historie jeho vzniku. Původním smyslem vyšetření zimní měli bylo v 80. letech minulého století sledování šíření invazivního parazitického roztoče Varroa destructor na našem území. V tehdejší době se kladl velký důraz na detailní mapování lokalit, kde se parazit objevil. Situace dnes je však zásadně odlišná – roztoč je již dlouhodobě rozšířen po celém území České republiky.
Únor – kritický měsíc v životě včelstev. S příchodem února se dny začínají prodlužovat a slunce postupně posiluje na své intenzitě. V tomto období se začínáme o své včely obávat více, než kdykoliv předtím. Mezi skryté hrozby patří především nedostatek zásob, které mohou vést k úhynu celého včelstva hladem. Zamysleme se nejprve, jak vypadá zimní život divokých včelstev v přírodě. Jak přežívá divoké včelstvo v zimě? Představme si divoké včely žijící svým přirozeným způsobem života ve vykotlaném kmeni stromu na okraji hlubokého lesa. Zdejší úzký a vysoký prostor umožňuje včelímu chomáči postupný pohyb vzhůru. Včely přirozeně sledují zásoby uložené nad sebou. Včelí chomáč tak udržuje kontinuální kontakt se zásobami a nedochází k hladovění.
Proč vyřezávat trubčí plod? Ve včelaření patří kleštík včelí (Varroa destructor) mezi nejzávažnější rizika pro zdraví včelstva. Již jediný kleštík dokáže během jedné sezóny rozmnožit populaci svých potomků až o stovky jedinců. Vyřezávání trubčího plodu se řadí mezi zásadní zootechnická opatření, která významně snižují šíření tohoto parazita uvnitř včelstva. Jak vyřezávání trubčího plodu funguje? Kleštík včelí upřednostňuje rozmnožování právě v buňkách s trubčím plodem, protože zde nachází ideální podmínky pro svůj vývoj. Pravidelným odstraňováním trubčích rámků proto účinně zasahujeme do reprodukčního cyklu kleštíka a výrazně tím redukujeme jeho celkovou populaci.
Zimní období je pro včelaře klíčovým obdobím, ve kterém by každé zbytečné otevření úlu mohlo významně ohrozit zdraví a život včelstva. Včely během zimy vytvářejí tepelně-regulační chomáč, a jakékoli narušení této stability vede k oslabení a zbytečným tepelným ztrátám. Co tedy dělat, pokud chceme znát přesný stav uvnitř, aniž bychom včelám ublížili? Kontrola stavu včelstva prostřednictvím měli na dně úlu. Sledování dna úlu je nenáročný způsob, jak v zimním období efektivně zjistit kondici včelstva. Především moderní úly, vybavené síťovanými Varroa dny a monitorovacími podložkami, umožňují jednoduše získat potřebné informace o stavu včel.
Souhrn výsledků výzkumu: První praktický výzkum zabývající se vlivem impregnace bavlněných obalů včelím voskem na trvanlivost uchovávaných potravin nepotvrdil výrazné pozitivní účinky této metody ve srovnání s tradičními postupy skladování. Úvod: Látkové obaly impregnované včelím voskem si získaly velkou oblibu jako ekologická alternativa jednorázových plastových obalů a voskového papíru. Někteří výrobci propagují tyto obaly s tvrzením, že mají antimikrobiální účinky a prodlužují trvanlivost potravin (Abeego, 2021; BeeConscious Co., Ltd., 2020; Goldilocks-USA, n.d.). Existují však jen nedostatečné vědecké důkazy, které by tato tvrzení jednoznačně potvrzovaly.
Invazní druhy organismů mají výrazný vliv jak na včelařství, tak celkově na přírodní prostředí. Z živočichů představuje aktuální riziko zejména sršeň asijská (Vespa velutina), nebezpečný predátor včel i dalšího hmyzu. Dělnice jediného hnízda dokážou během jediné sezóny zlikvidovat až milion jedinců hmyzu, což představuje pro včelaře současně až 16 zcela zničených včelstev. Ve Francii, kde se sršeň asijská již etablovala, bývá na jediném kilometru čtverečním nalezeno až deset aktivních hnízd. Proto je důležité, aby čeští včelaři tento druh bezpečně rozpoznali, pozorně sledovali svá stanoviště a v případě nálezu takového hnízda okamžitě informovali Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která zajistí jeho odbornou likvidaci.
Otevírání úlů a manipulace s plásty patří k základům každého včelaře. Chcete-li mít zdravé a klidné včelstvo, je důležité tuto činnost provádět klidně a ohleduplně. Přinášíme proto několik praktických doporučení, jak správně postupovat při manipulaci s úly tak, aby bylo včelstvo v minimálním stresu a práce probíhala hladce a efektivně. Příprava a klidný přístup k úlu Především platí, že se k úlům musí přistupovat klidně a tiše, bez prudkých pohybů či hlasitého hovoru. Náhlé pohyby či hlasitý hluk totiž mohou včely stresovat a zbytečně podráždit. Pamatujme, že klidné zacházení a respekt k včelímu životu jsou základem úspěšného včelaření.
