Jak včelařím a jak přistupuji k tlumení varroázy

Své včelí úly spravuji na stanovištích vzdálených 7 až 50 kilometrů od sebe. Díky tomu můžu porovnávat rozdíly mezi různými lokalitami. Rád bych se zde podělil o své zkušenosti a postřehy, které mohou být užitečné zejména méně zkušeným včelařům. V článku záměrně nezmiňuji metody, jako je smývání vzorků včel, jelikož tuto techniku využívá jen malé množství chovatelů. Mým cílem je nabídnout jednoduchý postup, jak mít populaci roztoče varroa pod kontrolou.

Své včelí úly spravuji na stanovištích vzdálených 7 až 50 kilometrů od sebe. Díky tomu můžu porovnávat rozdíly mezi různými lokalitami. Rád bych se zde podělil o své zkušenosti a postřehy, které mohou být užitečné zejména méně zkušeným včelařům. V článku záměrně nezmiňuji metody, jako je smývání vzorků včel, jelikož tuto techniku využívá jen malé množství chovatelů. Mým cílem je nabídnout jednoduchý postup, jak mít populaci roztoče varroa pod kontrolou.

Chci co nejvíce omezit používání chemických přípravků, přičemž se zároveň snažím udržet výborný zdravotní stav včelstev. Tahle hranice je ale velmi křehká a strategie se rok od roku liší. Většina mých stanovišť se nachází v okolí Pardubic, kde je aktuálně vysoký výskyt včelích nemocí. Situaci zhoršuje nedostatek kvalitní pastvy, sucha, časté rojení a šíření viróz. To, co dnes prožíváme v nížinách, se může v budoucnu týkat i jiných oblastí. Ještě horší situace bývá místy na jižní Moravě.

Od roku 2012 cíleně šlechtím vlastní linii včelích matek, včetně použití umělé inseminace, a porovnávám je s dostupnými kraňskými matkami. Výsledkem bylo během několika let snížení varroázy až o desítky procent ve srovnání s výsledky kolegů z okolí. Jenže série suchých let a nedostatek snůšky v letních měsících přinesly nové komplikace. Naštěstí v posledních letech díky teplému podzimu včely získají část zásob pylu a nektaru z kvetoucích meziplodin, jako je hořčice. Nemohu zde však opominout ani virové infekce – PCR analýza potvrzuje výskyt až šesti různých virů v mých vzorcích včel. Je tedy jasné, že omezení populace roztočů samo o sobě ještě nezaručí bezproblémové přezimování včelstva.

Jednoznačně nejhorší cestou je v léčbě zcela rezignovat. Přestože mám k pyrethroidům výhrady kvůli jejich dlouhodobé přítomnosti v vosku, často se na mnoha stanovištích stále bez těchto látek neobejdu. Na začátku sezóny je klíčové zjistit zdravotní stav včelstev – k tomu slouží pravidelná kontrola plodu, včel i měli.

Při kontrole plodu si všímejte roztočů. Pokud již při prvním pohledu naleznete dospělé samičky varroa, vyžaduje to okamžitý zásah. Já osobně jsem naposledy zachytil varroázu už v březnu, což vedlo ihned k použití kyseliny mravenčí.

Letní kontrola varroázy

Na přítomnost roztočů má vliv několik faktorů – intenzita snůšky, zalétlé roje, loupeže, viditelný výskyt roztočů na včelách a projevy virových nákaz. Například v zimě mi uhynulo téměř 50 % včelstev na stanovišti, kde jsem oddělkům místo cukru zkrátil zásoby přidáním medových plástů. Výsledkem bylo, že oddělky, které nebyly přikrmované cukrem, vyzimovaly lépe.

Pokud po snůšce včely trpí hladem a pozdním krmením, jsou náchylné k rozvoji varroázy. Migrace roztočů je podporována i loupežením slabých včelstev, a proto je třeba trvale monitorovat situaci. Pokud na plástu vidím jediného roztoče, není to náhoda a je často nutné okamžitě zasáhnout.

Virové infekce se poznávají těžko, ale často jsou spojeny se slábnutím včelstva během podletí a se ztrátou zásob. Chybná reakce bývá intenzivní dokrmování, což vede k dalšímu šíření roztočů.

Monitoring roztočů a ošetření

Pravidelně sleduji přirozený spad roztočů pomocí podložek natřených jedlým olejem vložených do podmetu. Při zjištění spadu 3–5 roztočů za 24 hodin doporučuji zvýšenou pozornost, vyšší hodnoty vyžadují okamžitý zásah.

Používám střídavě Gabon Flum, Formidol 40 (kyselina mravenčí), moučkový cukr, a v poslední době testuji také kyselinu šťavelovou. V letech, kdy včelaři neměli k dispozici Gabon Flum, zaznamenali výrazně vyšší ztráty. Samotná jednorázová aplikace kyseliny mravenčí většinou nestačí – důležité je pokrýt celé období plodování, obdobně jako při užití Gabon Flum. Letos plánuji opakované aplikace v rozestupech 7–10 dní, celkem třikrát. Výhoda Formidolu je jeho rychlé vyprchání bez reziduí ve vosku. Pokud jde o Gabon Flum, používám 4 proužky na silné včelstvo a nadále zajišťuje dobrou ochranu. Nutno dodat, že roztoči mohou časem získat rezistenci k jeho účinné látce.

Slibnou cestou hodnotím použití kyseliny šťavelové v glycerinu na vhodném nosiči – například filtru na víno. Aplikovat lze podobně jako gabony, ovšem v létě kyselina šťavelová postihuje pouze roztoče na dospělých včelách, ne v zavíčkovaném plodu. Pro oddělky se také osvědčilo opakované "cukrování" moučkovým cukrem.

Thymol kvůli jeho výrazné vůni zatím nepoužívám.

Doporučení pro včelaře

• Nepodporujte rojení včel.

• Pravidelně monitorujte stav varroázy a vyhodnocujte situaci včas.

• Používejte pouze schválená léčiva vždy podle doporučeného postupu.

• Počítejte s určitou mírou ztrát a tvořte dostatek oddělků – kdo nedělá oddělky, nemá do budoucna rezervu.

• Vybírejte stanoviště s dostatkem pastvy, kde není příliš vysoká koncentrace včelstev.

• Snažte se léčit během celého období plodování, což je stejně důležité jako při aplikaci gabonů.

z časopisu včelařství Radek Hubač