Přinášíme vám zajímavý pohled do prostředí včelařů v Lotyšsku, kde i přes náročné klimatické podmínky včelstva vzkvétají. Tento článek připravili včelaři z farmy ZS Jaunspieki, se kterou dlouhodobě spolupracujeme při dodávkách kraňských matek. Pozdrav od lotyšských včelařů. V letošním roce jsme v Lotyšsku zaznamenali první jarní prolet už 25. února. Jarní kontrola včelstev následovala začátkem dubna, avšak termín závisí na aktuálním počasí. Autoři článku – Janis Purins z farmy ZS Jaunspieki, jeden z hlavních producentů včel v Lotyšsku, a specialistka na instrumentální inseminaci
Přinášíme vám zajímavý pohled do prostředí včelařů v Lotyšsku, kde i přes náročné klimatické podmínky včelstva vzkvétají. Tento článek připravili včelaři z farmy ZS Jaunspieki, se kterou dlouhodobě spolupracujeme při dodávkách kraňských matek.
Pozdrav od lotyšských včelařů
V letošním roce jsme v Lotyšsku zaznamenali první jarní prolet už 25. února. Jarní kontrola včelstev následovala začátkem dubna, avšak termín závisí na aktuálním počasí. Autoři článku – Janis Purins z farmy ZS Jaunspieki, jeden z hlavních producentů včel v Lotyšsku, a specialistka na instrumentální inseminaci Agnese Smilga-Spalvina – představují svou práci, která zahrnuje šlechtění s tisícovkou včelstev čtyř plemen: A. m. ligustica, A. m. carnica, A. m. carpathian a Buckfast.
Včelařství v číslech
V Lotyšsku aktuálně působí zhruba 3 600 včelařů, kteří obhospodařují 105 000 včelstev a ročně získají přibližně 2 450 tun medu (údaje Lotyšského svazu včelařů z roku 2023). Hustota včelstev činí 1,6 včelstva na km2. Mezi zásadní zdroje nektaru se řadí lesy, které tvoří 51 % rozlohy země. Nejčastější plodiny pro opylování zahrnují řepku, pohanku, bob, jabloně nebo borůvky.
Lotyšští včelaři produkují rozmanité jednodruhové medy, jako například lipový, pampeliškový, jabloňový, řepkový, pohankový či vřesový. V roce 2023 převládl velmi kvalitní medovicový med.
Plemena včel a královen
V Lotyšsku jsou rozšířena plemena matek A. m. carnica, A. m. carpathian, A. m. ligustica a Buckfast. Buckfast například patří mezi nejoblíbenější, ale v chladnějších oblastech východní části země jsou častější včelstva plemena A. m. carnica. S kraňskými matkami typu Carnica Cimala máme výborné zkušenosti – jsou mírné, tvoří silná včelstva, mají malou tendenci k rojení a výborně zimují. Minulý rok včelstva ukončila plodování až v listopadu.
Sezóna, zimování a klimatické podmínky
Příprava včelstev na zimu a dokrmování probíhá obvykle v září a začátkem října. Od listopadu do ledna bývají včelstva obvykle bez plodu. Chladné počasí a vydatná sněhová pokrývka přetrvává často až do dubna. Zimy jsou každoročně odlišné – například letos byla mírnější, ale zaznamenali jsme i velké mrazy (v lednu centrální Lotyšsko: -11°C až -26°C). Délka zimní sezóny se liší v závislosti na oblasti, kdy západní regiony u Baltského moře mají mírnější zimy než východ.
Aktivita včelstev se obnovuje koncem března a začátkem dubna s prvními přísuny pylu a nektaru (zejména vrby). Hlavní snůška přichází v květnu a červnu. V červenci začíná ubývat přírodních zdrojů, a proto včelaři často vysévají medonosné rostliny, jako svazenku, brutnák nebo pohanku. Největší zdroj nektaru v srpnu pak tvoří vřes.
Typy úlů a vybavení
V Lotyšsku používají včelaři různé typy úlů – od polystyrenových úlů z Finska či Polska, přes víceprostorové dřevěné úly, norské úly, až po tradiční lotyšský stojan (Latvian standing beehive). Tento stojan je tvořen dnem, plodištěm, dvěma medníkovými nástavky a střechou.
V plodišti se využívají rámky typu Dadant-Blatt (435 mm × 300 mm, horní lišta 465 mm, rozteč 37 mm) s kapacitou 15 rámků. Pro medníky jsou určeny speciální dřevěné nástavky pojímající 12 rámků (velikost 435 mm × 145 mm, horní lišta 465 mm, meziplástová rozteč 45 mm). Díky větší rozteči mají medné plásty hlubší buňky s širší kapacitou, ale včely med někdy zavíčkují s menším zpožděním. Objem plodiště včelího stojanu dosahuje 81,7 l a silné včelstvo může během hlavní sezóny objem včel až ztrojnásobit. Tyto úly jsou robustní a obvykle je přesouvají dva lidé, přesto jsou ideální pro stacionární stanoviště. Jejich stabilita při větru a odolnost proti zvěři je výrazně vyšší než u polystyrenových úlů.
Různorodost včelařských přístupů
Metody chovu, typy úlů a výběr plemen se mezi lotyšskými včelaři liší. Nejpodstatnější je vždy zvolit takový způsob, aby se včelař cítil pohodlně a mohl dosáhnout co nejlepších výsledků.
Z časopisu včelařství Překlad: Ing. Pavel Cimala Janis Purins a Agnese Smilga-Spalvina, Lotyšsko
