V pravidelné rubrice jsme čtenářům Včelařství představovali
různá témata, kterými se na pracovištích VÚVč zabýváme. Po celý rok 2019 jsme u
těchto článků také zveřejňovali logo VÚVč s ikonickým číslem 100. Nyní tak
nadešel správný čas podívat se o jedno století zpět a připomenout si založení
Výzkumného ústavu včelařského v Dole.
V únorovém Včelařství vám představuji opčt dva dlouholeté chovatele matek. Josef Janšta je dalším chovatelem z jihu českomoravské vysočiny. Thdy někde končí teplá a úrodná jižní Morava a krajina se začíná výrazně vlnit. Mezi poli je hodně lesíků a rybníků a krajina je na první pohled malebná. Zdeněk Horký jako celoživotní profesionální včelař nyní včelaří ve Frýdlantském výběžku, kde z jihu stíní Jizerské hory a krajina je otevřená větrům z polských rovin. Vizitky obou chovatelů jsou doplněny informacemi z hlášení Vyššího šlechtitelského chovu, které každý chovatel zasílá každoročně na odborné oddělení sekretariátu ČSV.
Američtí včelaři nepřestávají pátrat po příčinách syndromu
zhroucení včelstev (anglicky colony collapse disorder, zkráceně CCD). Nejnovější
studie poukazuje na možný podíl kombinace nežádoucích vedlejších účinků
akaricidů a antibiotik.
Věřím, že klasik Fráňa Šrámek promine, čas prázdnin, dovolených a výletů ještě na včelaře nějakou chvilku počká, protože toto období je podstatné zejména pro budoucnost jejich včel.
Med jako mystický včelí produkt požíval od samého počátku úcty, neboť byl
obestřen řadou tajemství. Včela sama je bezesporu symbolem pracovitosti, ale
také čistoty a panenství. Stáří archeologického nálezu včely z města Elios ve
Švédsku se odhaduje na přibližně 9 000 let. Mnohem starší je jeskynní obraz ze
španělské obce Arana, znázorňující ženu při vybírání včelí plástve. Nálezy z
Afriky, Indie a v neposlední řadě i z amerického kontinentu posouvají stáří včel
za šestimístnou číselnou hranici. Řekové byli přesvědčeni, že včela je starší
než planeta Země.
V letošním červnovém vydání Včelařství, mne zaujal článek Ing. Víta Holienčina „Mívaliť naši předkové...„ Autor v prologu, kterým Článek uvádí, píše: „Stále se zvětšuje obsah odborných názvů, nejsou stanovena jazykovědná kriteria a zájemci o studium terminologie narážejí na nejrůznější překážky". Autorův úvod mne přivedl k zamyšlení, jak se naše příští včelařská generace vypořádá s velmi rozšířeným a záhadným slovním výrazem jumbo?
V loňském roce jsem vyzkoušel pro mě novou metodu krmení včelstev. Inspirací mi byly webové stránky několika ruských včelařů, kteří tento způsob popisují. Proto jsem si tuto metodu pracovně nazval „ruská“. Možná nejsem sám, kdo ji u nás používá. V tom případě uvítám další náměty a zkušenosti.
Racionalizací v obecném smyslu rozumíme snahu, úsilí směřující k efektivnějšímu využívání vstupů do nějaké činností. Ve včelařství je to efektivnější využití pracovního času při ošetřování na stanovišti, mimo stanoviště, finančních prostředků vložených do nákupu úlů, dopravních prostředků, krmiv a dalších materiálů včetně účelného využití prostor využívaného pro včelařský provoz.
