Listopad - nejvyšší čas na zabezpečení včelstev proti škůdcům
Pro zajištění klidného zimování by v průběhu listopadu měla již být včelstva zabezpečena proti proniknutí škůdců do úlů. Některé roky je ale zimování včelstev v některých oblastech negativně ovlivněno pozdní melecitózní snůškou z modřínů.
Ochrana včelstev před škůdci
Základním pravidlem ochrany včelstev na konci podzimu je zabezpečení úlů před
vniknutím myší. Myši domácí velice rády pronikají do úlů a tvoří si v jejich
dnech hnízda. Mají k tomu příležitost v situacích, kdy noční teploty klesají pod
10 °C. Včelstva se v takové situaci stahují do chomáče, přestávají hlídat česna
a myši se snaží využít příležitosti. Ve dnech úlů bývá sucho a na dosah jsou
plásty se zásobami. Proto je důležité zabezpečit česna úlů proti vniknutí myší
dovnitř. Často se používá kousek kovové mateří mřížky. Není to ale příliš
spolehlivé. Při své úpěnlivé snaze dostat se do úlu jsou myši často schopny
překonat tuto překážku a protáhnout se jen o trochu větší štěrbinou. Účinnější
jsou speciální vložky do česen, kterých je na trhu více druhů. Ty už česna
zabezpečí spolehlivě.
Vedle myši domácí se do úlů často snaží dostat rejsek obecný. Jeho pobyt v úle
jednoznačně poznáme podle rozkousaných včel na dně úlu. Z hrudníčků včel
vykusuje svalovinu a na dně pak nechává vykousané duté zbytky hrudníčků. Rejsek
si ve dnu netvoří hnízdo a jeho pobyt v úle proto není tolik devastující jako u
myši. Přednostně se živí mrtvolkami na dně úlu. Ze zkušenosti vím, že je schopen
do úlu proniknout i štěrbinou o výšce 8 mm.
Aktuální podmínky pro zimování včelstev
Po létu, které bylo v mnoha oblastech velmi skoupé na snůšku, byl předpoklad,
že by ještě mohla na sklonku léta snůška přijít. Bohužel přišla. V posledním
týdnu v srpnu a v první polovině září včelstva denně nosila až 1,5 kg
melecitózní sladiny z modřínů. Hlavní nebezpečí melecitózy spočívá v její rychlé
krystalizaci a v neschopnosti včel strávit trisacharid melecitózy, který je v
tomto medu obsažen. Včelařova reakce na tuto pozdní snůšku může být různá.
Chvíli trvá, než včelař zjistí, že jde o melecitózu a nechce tuto možnost
připustit. Pak sleduje předpověď počasí a doufá, že do týdne přijde déšť, který
snůšku ukončí. Konec snůšky nastal až v polovině září. Následky by ale neměly
být katastrofální.
Letos včely donesenou melecitózu ukládaly do volných buněk plástů a to co
nejblíže zimnímu sezení včelstev. Tedy nejdříve do plodiště, následně do medníků
a v krajním případě do manipulačního nástavku pod plodištěm. Velmi často ji
namíchaly mezi cukerné zásoby. V plodišti do uvolněných buněk po vylíhnutém
plodu ihned ukládaly sladinu. Po její krystalizaci ji dělnice vykusovaly a na
její místo opět uložily čerstvou melecitózu.
Zdá se, že poskytnutí dostatku prostoru pro ukládání melecitózy je řešením pro včelstva jak již zcela nakrmená, tak pro včelstva nakrmená jen částečně či oddělky. Nasazení nástavků se soušemi se vyplatí ve všech popsaných případech.
Nyní záleží na tom, jak si včelstva uspořádají prostor pro zimní chomáč a zda budou schopna během zimy při posunu za potravou překlenout různě silné melecitózní věnce. Vánoční oteplení s možností proletu by mohlo včelstvům výrazně pomoci pro překonání ztížených podmínek zimování, způsobených letošní pozdní snůškou.
U měsíčníku včelařství
Ing. Pavel Cimala,
chovatel matek Carnica Cimala