Vliv vlhkosti na kvalitu medu

Když budete listovat literaturou o včelaření, určitě narazíte na knihy od Dr. A. Büdela, který je německým odborníkem na včelí fyziku. Právě on hlavně v 60. letech 20. století studoval, jaký dopad mají fyzikální vlivy na včely žijící v úlech a tím pádem také na jejich nejvíce známý produkt, med.

Z fyzikálních hledisek mohou včelí med poškodit zejména dvě hlediska (Büdel, 1960a) a sice vysoce vlhký vzduch a přehřátí.

Jednou z vlastností medu je ta, že při určitých podmínkách vodu vsakuje, nebo jí místo toho ze sebe vypouští. U těchto procesů závisí na tom, jakou má med teplotu a jaká je relativní vlhkost okolního vzduchu. Med, který je studený, bude snadno přijímat vodu, ale pokud bude na teplotě plodového hnízda, nebude nasávat vodu, i kdyby relativní vlhkost vzduchu byla 75 %. Jestliže se ohřeje na pokojovou teplotu, bude snášet 60-ti procentní vlhkost vzduchu v okolí.

V přírodě často naleznete med uskladněný okolo plodiště tak, že produkt je nad plodem zavíčkovaný. Chrání se tak před všemi možnými vlivy vlhkosti vzduchu v jeho okolí. Když jsou včely chovány v úlech, mohou včelstva dosáhnout, budou-li dobře obsazena medníkových plástů, čímž se v medníku udržuje vysoká teplota a med se zahušťuje. Pokud nebudou včelstva medníky dostatečně obsazovat, při chladném počasí v nich přes noc lehce klesne teplota. Tak se zvětší vlhkost vzduchu a med, který se přes den zahustil, bude v noci do sebe nasávat vodu. Dr. Büdel (1960b) tvrdí, že zápasení o kvalitní med je započato už při snůšce, během které se včelaři mají starat o to, aby medníky byly dobře obsazené včelami a tak i zavíčkované medné plásty.

Nikdy neskladujte med v místnostech, kde je vysoká relativní vlhkost vzduchu!

(Poznámka Vladimíra Ptáčka: Tento jev můžeme doopravdy pozorovat na především v místech, kde je delší snůška v podletí a chladné noci. Zabráníme mu tak, že medníky, které jsou obsazené méně, přemístíme pod plodiště a jeden ponecháme nahoře. Zásoby, které jsou dole, včely přetahají nahoru, kde budou zkoncentrovány k vytočení. Mějme ale na paměti, že i včelstva, která jsou napadená silnou varroázou, nemusí vždy dokonale zahušťovat zásoby).

Jako další na řadě je pro kvalitu medu nebezpečí, které vzniká, když uskladňujeme med. Nesmíme ho totiž skladovat v místnostech, kde je vysoká relativní vlhkost vzduchu – jinými slovy v klasickém sklepě či venku, kde je při dešti hodně vlhký vzduch. Klasické nádoby nejsou vzduchotěsné a tím pádem nejsou ani parotěsné, a pokud je tedy nad medem v nádobě méně par než v okolí, budou páry pronikat v závislosti na tom, jak velké jsou tlaky do nádoby a tím pádem v nádobě bude vznikat ze začátku tenká a časem silnější vrstva zředěného medu na vrchu. Proto určitě můžeme doporučit koupit nádoby na med se vzduchotěsným uzavíráním. Potom začne pomalu med kvasit a dál se znehodnocovat.

Med tedy musí být skladován na suchém místě, kde je pokojová teplota. Jestliže se bude skladovat v chladné místnosti, musí být vždy na nejteplejším místě v této studené místnosti, protože zde bude relativně nejsušší vzduch.

Včelí med