Jumbo není nástavek, ale úlová soustava

V letošním červnovém vydání Včelařství, mne zaujal článek Ing. Víta Holienčina „Mívaliť naši předkové...„ Autor v prologu, kterým Článek uvádí, píše: „Stále se zvětšuje obsah odborných názvů, nejsou stanovena jazykovědná kriteria a zájemci o studium terminologie narážejí na nejrůznější překážky". Autorův úvod mne přivedl k zamyšlení, jak se naše příští včelařská generace vypořádá s velmi rozšířeným a záhadným slovním výrazem jumbo?

Ve světovém včelařství už dávno zapomenuté jumbo se u nás překvapivě objevilo v souvislosti s domnělou „modernizaci" Českého včelařství. Při zavádění „světových„ úlových soustav Langstroth a Dadant jím byl pojmenován Dadantúv 10 rámkový nástavek, rámkové míry 448 x 285 mm. Jumbo značí něco velkého, obrovského, doslova sloní velikost. Můžeme nástavek o 110 dm2 plástové plochy považovat za sloní velikost? Jistě že nikoli! Vždyť náš 11 rámkový nástavek 39 x 30 má o 5 dm2 větší plástovou plochu a Dadant - Blatt, stejné jako Řeháčkův úl, bůhvíproč pojmenovaný Eurodadant, oba mají dokonce o celých 25 dm2 větší plástovou plochu.

Ono je to totiž celé jinak. Jumbem nebyl v minulosti nikdy označován pouhý nástavek, ale metoda včelařeni se silnými včelstvy v obřích úlech. Pokud při této metodě byl používán dadantův 10 rámkový nástavek, je věc naprosto podružná, stejné tak se používaly i Šrámkové nástavky a stále to byla úlová soustava jumbo. O tom ale později. Pro lepši porozuměni dalším vztahům a souvislostem nahlédněme do Spojených států ve druhé polovině 19. stol., kde jumbo můžeme prvně zaznamenat. V té době tam panovala éra plástečkového medu a k jeho získáváni bylo nutné používat nízké plodištní rámky 130-190 mm vysoké, aby včely vůbec zanášely nastavené boxy a nevytvářely medné věnce nad plodem. Následkem toho měli producenti plástečkového medu slabé včelstva, nízké výnosy a extrémní rojivost.

Druhá skupina včelařů, mezi které patřil Dadant, těžila tzv. vymetaný med. Dadant používal plodiště o 9 Quinbyho rámcích rozměru 475/285 mm a v několika medníkových nástavcích měl rámky 475/168 mm. Nitkou rojivost a vysoké výnosy jakých ve srovnáni s producenty plástečkového medu dosahoval, zdůvodňoval zásluhou svých sloních úlů, tedy úlů jako celku! Nehovořil o nástavcích, které v té době ani neměl, používal v plodištích pevná dna* na kterých byty přímo postaveny přiléhavé rámky. Změna nastala ve chvílí, kdy v Americe postupné ustával zájem o plástečkový med, a Langstrothovy úly se musely přizpůsobit pro těžbu vymetaného medu, což u této úlové soustavy bylo velmi jednoduché. Dadantův úl tak ztratil dominantní postavení prostorného úlu, čili síly se vyrovnaly a v Americe výraz jumbo vymizel. Krátký exkurs do amerického včelařství byl nutný, aby vyvrátil uváděné domněnky, že autorem názvu jumbo, pro 10 rámkový nástavek, byl sám Dadant!

Jumbo sice ve Spojených státech vymizelo, ale opět se vynořilo v jiné části amerického kontinentu, a to v Mexiku, kde byla největší světová včelařská firma Miel Carlota se sídlem v Cuemavace. Jejími majiteli byli dva Němci, Wulfrath a J. Seek, kteří vlastnili 30 000 včelstev, a jejich špičkové medné výnosy se pohybovaly kolem 200 kg ze včelstva. Ročně tato firma těžila 4 000 tun medu a kromě mateří kašičky a pylu. vychovala a prodávala 50 000 oplozených včelích matek. Vysokým výnosům měli přizpůsobenou úlovou soustavu, kterou tvořily z počátku Dadantovy 9 rámkové a později i 10 rámkové nástavky. Týto nástavky sloužily v úlové sestavě za plodištní i medníkové. Na včelnicích stály věžáky tvořené z 5 až 6 desetirámkových Dadan-tových nástavků a firma je nazývala Jumbo fitves („džambo“ úly).

O firmě Miel Carlota se v minulosti u nás mnoho nevědělo, snad kromě článku ve Včelařství uveřejněném v roce 1967. V jeho druhém čísle byl na str. 29 otištěn převzatý článek z časopisu Apiakta, kde kanadský profesor Townsend pojednává o budoucnosti včelařství. Poukazuje na nevýhod) Langstrothova 9rámkového úlu rozšířeného hlavně v Americe a Austrálii, spočívající v nutnosti používat dva nástavky pro plodiště. Naopak uvádí výhody Dadantova úlu, když píše: „Dadantův úl používaný v Americe, Anglii a na Balkáně tento nedostatek nemá. Plodiště jednotruh-líkové má dostatečný prostor pro rozvoj silného včelstva, neboť má 11 velkých rámků. Známá mexická firma Miel Carlota zavedla variantu tohoto úlu pod názvem Zumbo (slon) s 9 nebo 10 rámky. “

Pokud neznáte historii firmy Miel Carlo-ta, potom stačí dvě nebo tři takto nevhodně formulované věty, aby došlo k mylnému vyhodnocení a „přifaření" jumba k 10 rámkovému nástavku. Tak se stalo, že naše jumbo se prostřednictvím časopisu Včelařství vydalo koncem minulého století do světa.

Známý autor mnoha odborných včelařských publikací a výkonný včelař Rogers Petterson z West Sussexu v jihovýchodní části Anglie, ve své zajímavé studii o rozšíření modifikací Langsrothova úlu ve světě, (pro zajímavost: uvádí jich víc jak 90) se okrajové zabývá i výrazem jumbo. Podivuje se nad tím, jak mohl být jumbem nazván Dadantův l0 rámkový nástavek. Došel k závěru, že se zřejmé jedná o marketinkový tah některé firmy vyrábějící úly. Nejedná! Jde o omyl, svědčící, že časopis Včelařství byl i je sledován pozorně i ve včelařském zahraničí, což vydavatele může jen těšit.

Z časopisu včelařství od Vladimíra Loudy


TOP