Je dobré znovu připomenout jednu zásadní věc: každý hořlavý materiál ve stavu doutnání může být nebezpečný. Zvlášť v období sucha, v blízkosti včelína, úlů, dřevěných nástavků, mezistěn, obalů a dalšího snadno zápalného vybavení. Bezpečné zapalování: vyhněte se chemii ...
Je dobré znovu připomenout jednu zásadní věc: každý hořlavý materiál ve stavu doutnání může být nebezpečný. Zvlášť v období sucha, v blízkosti včelína, úlů, dřevěných nástavků, mezistěn, obalů a dalšího snadno zápalného vybavení.
Bezpečné zapalování: vyhněte se chemii
Používání hořlavých kapalin a různých chemických podpalovačů je sice rychlé, ale vždy představuje zbytečné riziko. Navíc může být kouř z takových prostředků nepříjemný nejen pro včelaře, ale i pro včely a zbytečně zatěžuje prostředí v okolí stanoviště.
Jeden z osvědčených postupů popsal včelař Zdeněk Myslivec. K zapálení dýmáku nepoužívá podpalovače (vadí mu jejich zápach), ale sahá po jednoduchém materiálu z domácnosti: papírovém nepromokavém obalu od mléčných výrobků (například litrové kysané podmáslí), který nemá vnitřní vrstvu z hliníkové fólie. Papír nastříhá na pásky a ty dobře poslouží jako rozpal.
Ve svém dýmáku amerického typu následně spaluje hobru a klasický měch nahradil bateriovým ventilátorkem. Důležitá je však hlavně bezpečnost po práci: po každém použití vysype zbytky náplně do plechového hrnku s vodou, který má u včelína stále připravený. Nádoba je přikrytá pokličkou, aby se v ní včely netopily. Řešení je rychlé a hlavně spolehlivé.
Zdeněk Myslivec
Bozkov
Přírodní materiály, které fungují
Na Myslivcovo upozornění navazuje i Jiří Sláma z redakční rady, který zdůrazňuje opatrnost při práci s ohněm a zároveň varuje před “pohodlným” zlozvykem používat chemické podpalovače (tekuté i tuhé). Ty mohou znamenat zdravotní i provozní riziko pro včelaře i pro včelstva.
Podle jeho zkušenosti přitom není důvod sahat po chemii, když existují jednoduché přírodní alternativy. Jako velmi spolehlivý rozpal se osvědčila březová kůra – stačí oloupnout tenkou vrchní vrstvu, zapálit úzký proužek, položit jej na dno dýmáku a přiložený troud se během chvíle rozhoří a začne rovnoměrně doutnat.
Osvědčená náplň do dýmáku
Co se týká samotné náplně, Sláma doporučuje kombinaci materiálů, které dobře doutnají a vytvářejí jemnější kouř:
-
kousky papírové proložky od vajec jako pomocný materiál po zapálení,
-
suchý troud z trouchnivějících listnatých stromů – kouř bývá méně dráždivý než z jehličnanů,
-
suchý choroš, který často vydrží doutnat dlouho a rovnoměrně.
Na okraj zmiňuje i hobru: tenké lisované desky mohou být bez chemie, ale silnější materiály bývají spojované pryskyřicemi. Proto dává přednost čistě přírodním, “nechemickým” náplním, které lze při běžné procházce v lese snadno najít.
Z časopisu včelařství Jiří Sláma
