Výběr nástavkového včelího úlu

Každému včelaři se několikrát a život může přihodit, že potřebuje rychlou odpověď na své otázky. Hledání v obsáhlých článcích je zdlouhavé a ani nemusí nabídnout kýženou otázku. Proto je zde pro vás připraven FAQ, tedy soupis často kladených otázek, ke kterým hned dostanete své odpovědi.

Moderní nástavkové úly nebo ty klasické?

V žádném odvětví lidské produkce není jedno, jakých prostředků používáte. Jistě máte na výběr mezi mnohými včelími nástavkovými úly, jako jsou například různé zadováky, ležany, nástavkové úly a další. Každý z nich má jiné vlastnosti, jinou výnosnost medu a hlavně v pracnosti obsluhy. A právě nástavkové úly jsou na obsluhu nejméně náročné a výnosy medu jsou i tak skvělé. V našich končinách je nejrozšířenější nástavkovou mírou 39x24 cm. A nejlépe pak palubkové a uteplené. Mimo nich se ale dnes v České republice začíná včelařit také v úlech Langstroth, či optimalech.

Typy nástavkových úlů

Nástavkových úlů je hned několik druhů. V Čechách a i na Moravě je nejrozšířenější rámková míra 24x39 cm. Kromě těchto se čím dál více setkáváme s nástavkovým úlem typu Langstroth – ten je v Evropě i ve světě nejpoužívanější. Mezi oblíbené úly dnes také patří úl optimal, naopak na ústupu jsou včelí úly Tachov a úl Čechoslovák.

Medníkový prostor z nízkých nástavků

Dříve byly nízké nástavky, se kterými jsme se původně mohli setkat jen u úlu typu dadant, de facto neznámé a nepoužívané. Dnes se ale používají skoro u všech úlových systémů pro své četné výhody. Mezi ty patří hlavně nízká hmotnost nástavků s medem, dále pak dobře zavíčkovaný med a také možnost získávání druhových medů. Jelikož nástavky nejsou nikterak těžké, moou s nimi manipulovat i fyzicky ne tak zdatní jedinci.

Co určuje cenu úlu

Na výsledné ceně se podepisuje mnoho faktorů. Od použitého materiálu, preciznosti výroby a složitosti či naopak jednoduchosti konstrukce – ta pak především. Sečteno podtrženo, cenově jsou nejpříjemnější nástavkové úly.

Kolik dát plástů?

Počet plástů se přímo odvíjí od plodového hnízda. Ta největší plodová hnízda mají průměr 30 centimetrů. Tedy nástavek by měl teoreticky obsahovat alespoň devět plástů. Průměr 30 centimetrů má mít minimálně sedm plástů pro plod. Když k nim připočteme z každé strany jeden krycí, dostaneme se na číslo devět. Tedy minimálně devět plástů. Nástavky 39x24 se prodávají na standardní osazení 11 rámků.

Včelí mezera

Včelí mezera je rozestup mezi rámky a vnějšími stěnami úlu. Tuto mezeru včely nezastavují, jelikož je pro úl a život v něm velmi důležitá. Proto se na ní musí pomatovat už při konstrukci úlů. Včelí mezera musí být samozřejmě dodržována i při osazování nástavků, rámků a plástů. A nakonec to nejdůležitější: včelí mezera činí osm milimetrů s odchylkou dvou milimetrů.

Stavební uzávěra

Stavební uzávěrou se myslí mřížka vyrobená z dřevěných latěk, která je umístěna pod rámky na vysokém dně. Zde zamezuje příčnému stavění „divočiny“ na spodních loučkách rámků. Ovšem je pravdou, že ne vždy musí být tato stavební uzávěra v úlu přítomna. Někteří včelaři ji totiž nepoužívají zcela záměrně s cílem získávat vosk, který ovšem musí po sezóně odstraňovat mechanicky.

Mateří mřížka

Občas se může stát, zejména za dlouho trvajícího špatného počasí, že během snůšky včelstvo začne vyhledávat teplo v úlu a začne se shlukovat ve vrchních nástavcích. Zde začne zaplodovávat plástové jádro rozšiřovacího nástavku, který je ovšem určen pro med. Včelař tím může získat špatný dojem, že včelstvo je zralé pro přidání dalšího nástavku, ovšem opak je pravdou, neboť ve spodních nástavcích není většinou žádný plod.

Právě takovým nešťastným událostem může zabránit mateří mřížka, která matku nepustí do vrchních nástavků, kde by mohla začíst klást. V nabídce našeho eshopu Včelařské potřeby dnes najdete širokou nabídku těchto mřížek, a tak si každý z vás určitě vybere.

Vliv tepelné izolace stěny nástavku

Tepelná izolace sama o sobě zabraňuje výměně tepla mezi vnějším a vnitřním prostředím. Jinými slovy proniknutí tepla ven a zimy do vnitřku úlu. Pokud vás úl bude zateplen, docílíte zpomalení vyrovnávání teplotního rozdílu. Je dobré ovšem pomatovat, že čím déle zima trvá a čím mrazivější je, tím více je poté včelstvo vitálnější.

Maximum populace a plodování

Maximem plodování se rozumí maximální množství plodu přítomné v úle. Tohoto maxima se zpravidla dosahuje okolo letního slunovratu, respektive týden před či po 21. června. Po bodovacím maximu nastupuje populační maximum včelstva, se kterým počítejte asi za další dva až tři týdny. Týden či dva před bodovacím maximem včelstvo dosahuje i optimální sběrací motivace. To vše pro to, aby byla maximální populace dobře připravená ke svému stěžejnímu úkolu. Připravuje totiž zimní generaci včel a tedy má přímý vliv na zazimovanou sílu vašeho včelstva.

Krmení v nástavkových úlech

Jestliže budete vytáčet med, je vhodné se připravit na potřebu krmení včelstva. Jakmile vytočíte med, bude včelstvo potřebovat stravu přibližně o 23 kg. S krmením začněte nejpozději do třech dní a zakrmujte dávkami 3 až 12 kg najednou. Pokud použijete uschovaných pylových plástů z jarních přebytků, nedojde v úlu k markantnímu nárůstu stresu a navíc můžete využít ještě letních včel. Zimní včely se tak budou moci zdárně vyvíjet a to bez omezení. O krmení by se dala napsat celá kniha, je na vás, který způsob pro Vás bude nejpříjemnější. Včelařské potřeby ke krmení samozřejmě najdete v naší nabídce.

Zimní spotřeba u silného včelstva

Včelstvo je potřeba přes zimu krmit, celková zimní spotřeba krmiva zahrnuje dobu mezi prvním nakrmením a první novou snůškou, které se dočkáme koncem dubna nebo až v květnu. Tuto dobu je pak ještě nutno rozdělit na dva úseky. První, kdy se včelstvo mezi říjnem a lednem nachází v takzvaném bezplodém stavu a pak na druhý, kdy včelstvo začíná s plodováním. Neplodující včelstvo spotřebovává poměrně malé množství zásob, maximálně sedm kilogramů u silného včelstva. Do konce zimy, která se běžně počítá na 21. března (tedy jarní slunovrat) včely spotřebují osm až dvanáct kilogramů. Při nástupu časného jara je spotřeba jednoznačně závislá na počasí a také na stanovišti, odkud včely začínají své zásoby sami doplňovat. Sečteno a podtrženo, 23 kilogramů zásob je základním množstvím potravy pro místní kraňky jako nutný základ dostačující. Část dodaných cukerných zásob (často až čtyři kilogramy) může včelstvu vydržet na plodování až do července a dokonce až do října.

Silná nástavková včelstva k přezimování

Vývoj všech živočišných společenstev, včel nevyjímaje, závisí na genetikou daném předpokladu. V našich zeměpisných končinách včely dosahují plodového maxima kolem letního slunovratu, tedy kolem 21. června. Právě v tuto dobu se vyplatí dbát zvýšené pozornosti k včelstvu, neboť přibližně polovina síly včelstva z této doby půjde do zimy. A včelstvo, které nevytvoří silnou základnu, je nutno posílit oddělkem navíc se současnou výměnou matky.

Zvýšení počtu zimních včel

Pokud chce včelař zvýšit počet zimních včel, je nutné k tomu mít již z května či června připravené takzvané mezioddělky, které se nejčastěji používají pro prevenci rojení a prodloužení sběrací motivace. Silná včelstva tak vytvoří k přezimování zhruba šest až deset tisíc zimních, dlouhověkých včel s mladou matkou. Pro ještě větší navýšení počtu, hlavně zimních produkčních včel, můžeme provést spojení oddělku souběžně s krmením. Připojením oddělku navíc zároveň omlazujeme včelstvo novou matkou nulového stáří. Navíc takovýto způsob šetří zimní zásoby.

Velikost plodového hnízda

Je dobré vědět, jaké maximální velikosti plodového hnízda vaše včely vytvoří. Jedná se o množství zakladených buněk, a vše tedy záleží na výkonnosti kladení matky právě v měsících, jako je květen a červenec. Kraňky dosáhnou maxima v kladení přibližně okolo tři tisíce vajíček za den. Po dobu 21 dní to nakonec dělá 63 000 buněk. Tyto buňky jsou vyřazeny z běžného provozu, než se takto zakladené buňky opět uvolní. Tato čísla samozřejmě platí jen v ideálních podmínkách, tedy ideální zdravotní stav včelstva, ideální počasí atd. V běžné praxi průměrná matka naklade přibližně dva tisíce vajíček. Zbylé buňky včely plní zásobami, které včelař nevytáčí, neboť jsou primárně pro účely života a rozvoje včelstva.

Získání pylových plástů

Při jarním rozvoji včelstva mají včely dostatek, někdy až přebytek, volného místa v plástech. To jim umožňuje, převážně v měsíci květnu, shromažďovat opravdu velké množství pylu. V květnu je právě vhodná chvíle, kdy tyto zásoby může včelař vybírat. Včelám to nijak neublíží, protože toto je na pyly bohaté období, takže si včely přinesou opět pyl nový. Včely zásobami pylu vytvářejí takzvané pylové desky, které může včelař zakonzervovat překrytím zavíčkovanými cukrovými zásobami. K tomu má dokonce často určená včelstva. Druhá metoda spočívá na poprášení pylových desek pudrovým cukrem a uložením v suchu. Tak získá včelař cennou zásobu ještě cennějšího materiálu do zimních zásob. Pylu totiž není nikdy dost. Teď ještě, jak získat pylové plásty - v nástavkových úlech stačí plásty určené na pyl podložit (nejlépe nízkým) nástavkem se soušemi pod včelstvo. Nezapomeňte však na tento přidaný nástavek položit mřížku.

Uspořádání včelstva před krmením

Snad žádnému organismu k životu nestačí jen cukry. Stejně tak i včely kromě cukrů potřebují i přísun bílkovin. Pouze malé množství bílkovin je uloženo v tukových tělíscích zimních včel a proto je pro jarní rozvoj větších rozměrů potřeba pyl, ze kterého včely získávají sdostatek potřebných bílkovin. Na jaře je pylu většinou dost, takže se v této oblasti zas až tak strachovat nemusíme. Pokud mají včely dostatek prostoru, přebytky pylu ukládají. Tak činí hlavně vedle a pod plodové hnízdo. A jelikož tyto pylové zásoby nikdy včely sami od sebe nepřemisťují, musí je během zimního nakrmování přemístit sám včelař. Tím zajistí včelám budoucí zimní zásoby pylu, kde je včely v období krátce před začátkem jara nalezne. Krmit začínáme pokud možno ihned a ve větších dávkách, k zimování používáme pylové plásty. O těch viz výše.


TOP