Nepřátelé včel

Skoro každý tvor na světě má své přirozené nepřátele, nebo alespoň příživníky. A určitě nikoho z nás nepotěší, při kontrolní návštěvě na stanovištích, zjištění, že celoroční práce se včelami přišla vniveč kvůli nějakému škůdci. Všemu se dá ale předcházet, proto se pojďme podívat, jak se dá proti škůdcům včel bojovat.

Ukrytý nepřítel: zavíječi

Podobně, jako u většiny hmyzích škůdců, nevadí zavíječ přímo. Problémem jsou potomci zavíječů a je jedno, jestli se jedná o zavíječe malého či zavíječe voskového. Jejich housenky páchají škodu přímo na plástech a to způsobem vyloženě nemravným. Prokousávají je, čímž ničí jak dílo samotné, tak jeho plody a zásoby. Zavíječi se živí především voskem z plástů. Nepohrdnou ale ani výkaly v buňkách.

Toto činění má ale velkou výhodu. Snadno se prozradí: můžeme je rozpoznat podle typických zámotků, které po housenkách zůstávají. Housenky zavíječe malého najdete v blízkosti mezistěny a u dna buněk, housenky zavíječů voskového najdete bohužel všude, kam se dovede prokousat. Ve vzniklých otvorech nechává své zámotky. Přítomnost zavíječů sleduje včelař nejpozorněji hlavně na jaře, kdy jej upozorní znehodnocené plásty opředené zámotky.

Prevence je jednoduchá, stačí umístit plásty v chladnějším prostředí, kde teplota nepřesahuje 10 °C. Případně je nutno plásty pravidelně vysířovat za pomoci sirné lampy a sirných knotů.

Veřejný nepřítel: vosy

I když může často dojít k záměně mezi letící včelou a vosou, jedná se o živočichy vskutku odlišné, jak na první pohled tak při sledování jejich chování.

Nebezpečí vos i sršňů spočívá v jejich způsobu obživy, kdy se na rozdíl od „farmářských pokojných včel“ stávají vosy lovci, kteří požírají hlavně mrtvý hmyz, šťavnaté a sladké ovoce. A samozřejmě – loupí včelám jejich medné a cukerné zásoby.

Velkou výhodou vos v otevřeném prostranství je jejich rychlost a obratnost letu, kdy včely jasně předčí. A pokud je včelstvo slabší, mohou se vosy dostat i do samotných úlů. V největším nebezpečí jsou oslabená a oddělková včelstva, která nemají moc šancí se ubránit. A proto, když dojde k většímu výskytu vos než je obvyklé, může se letová a snůšková činnosti včel utlumit až k nule.

Je pak na včelaři, aby snížil počty přemnožených vos v okolí svých úlů a dal včelám šanci na opětovný rozvoj. Nejsnazší je použít past na včely v podobě láhve s úzkým hrdlem (litrová petlahev), do kterých umístí vodný cukerný roztok v kombinaci s moštem či pivem. Vůně roztoku naláká vosy, které se do lahví velmi rychle nahrnou a utopí se v nich. Včelám nebezpečí nehrozí, protože hledají nektar květin a medovic. Po naplnění stačí lahve vypláchnout vodou a připravit pasti znovu.

Co se sršňů týče, jde o větší příbuzné vos. Na rozdíl od nich se jedná (i přes předsudky) spíše o klidné a neútočné tvory, kteří útočí jen v rámci obrany úlu.

Zimní nepřítel: hlodavci a rejsci

Vosy na jaře, v létě a na podzim, hlodavci v zimě. Hlodavců se během teplých měsíců bát nemusíte a to díky aktivitě včel, které vylétávají česnem a hlídkují u něj. Včelaři musejí dbát zvýšené opatrnosti hlavně v zimě, kdy se hlodavci dobíjejí do úlu ve snaze najít si potravu. Útočí zejména na zásoby včel a na samotné uhynulé včely, které zůstávají v úlu nebo v jeho blízkosti. Po mrtvých včelách jdou rejsci, což je jejich hlavní rozlišovací znak od ostatních.

Že je něco v nepořádku můžeme zjistit klidně až na jaře, kdy včely z úlu stále nevylétávají. A když se podíváme do úlu, zjistíme, že plásty jsou zničené a včelstvo zlikvidované na úkor zimujícího hlodavce. Může se stát, že včely škůdce, který do úlu pronikl, ubodají. Pak je ale nebezpečí z jeho rozkládajícího se těla.

Pro obranu včel stačí včelaři snížit česno na dobu, kdy je včelstvo méně lítavé a hlavně slabší. Česno by nemělo být vyšší než 6 mm, tak aby zabránilo průchodu škůdcům, zatímco včely bez problémů pouštělo ven i do vnitř.

Je možné používat i pasti, ale u nich nikdy nevíte, co chytíte a proto jsou v jisté míře neetické. Zvláště nesmíte ublížit rejskům, kteří jsou ze zákona chráněni. Můžete poranit i děti. Raději se spoléhejte na sílu svého včelstva a snížené česno.

Další nebezpečí

Velmi častým problémem včel jsou mravenci. Ti mohou v úlech napáchat velké škody, hlavně díky své schopnosti se včelami kooperativně bojovat a usazovat se v polystyrenových částech úlu, odkud podnikají loupeživé útoky na včelí zásoby. Pár zbloudilých mravenců včely hravě přemohou, pokud se ale v bezprostřední blízkosti úlu objeví mraveniště, je zle. Včelaři pak nezbývá než umístit úly jinam, hezky z dosahu mravenců. Může ale také zamezit přístupu mravenců do úlu a to vcelku elegantním způsobem: nohy stojanu úlu stačí ponořit do nádoby s olejem či naftou. Takový „vodní příkop“ se stane pro mravence nezdolatelný. Sice existují druhy mravenců, kteří dokážou tak dobře spolupracovat, že ze svých těl postaví most, ale to hrozí jen na jižní polokouli.

Hlavně neničte mraveniště, jednak je to zakázané, ale může to být i nebezpečné. Navíc, museli byste pro to vynaložit opravdu mnoho sil, mraveniště totiž neznamenají jen kopuli z jehličí, ale i podzemí. Mnohem jednoduší je chránit úl.