Vyšší šlechtitelské chovy Uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské

V únorovém Včelařství vám představuji opčt dva dlouholeté chovatele matek. Josef Janšta je dalším chovatelem z jihu českomoravské vysočiny. Thdy někde končí teplá a úrodná jižní Morava a krajina se začíná výrazně vlnit. Mezi poli je hodně lesíků a rybníků a krajina je na první pohled malebná. Zdeněk Horký jako celoživotní profesionální včelař nyní včelaří ve Frýdlantském výběžku, kde z jihu stíní Jizerské hory a krajina je otevřená větrům z polských rovin. Vizitky obou chovatelů jsou doplněny informacemi z hlášení Vyššího šlechtitelského chovu, které každý chovatel zasílá každoročně na odborné oddělení sekretariátu ČSV.

Zdeněk Horký Dolní Řasníce 55, 464 Ol Frýdlant v Čechách

Podle hlášení Vyššího šlechtitelského chovu za rok 2017 měla výběrová základna chovatele Zdeňka Horkého 69 včelstev a rozchovával plemenný materiál od 10 plemenných matek.

Jak dlouho se chovu matek věnujete?

S chovem matek jsem začal v roce 1983, kdy jsem po vojně nastoupil do Výzkumného ústavu včelařského v Dole coby jejich učeň na detašované pracoviště v Liběchově. Tam jsem působil až do roku 1998. Po přestěhování na nové působiště jsem chov již soukromě obnovil v roce 2004 a trvá dosud.

Jaké máte včelařské vzdělání?

Můžete charakterizovat přírodní a klimatické podmínky, ve kterých včelaříte? Včelařím ve Frýdlantské pahorkatině v podhůří Jizerských hor v nadmořské výš-
ce kolem 400 m n. m. Nejbližším z nejvyšších kopců je 566 metrů vysoký Hřebenáč. Blízké severozápadní svahy Jizerských rok s městy Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Bílý Potok pod Smrkem patří k nejdeštivějším místům u nás. V posledních letech je ale celá oblast postižena extrémním suchem a silnými větry. Hlavními zdroji snůšky jsou pampeliška, vrba, javor mléč i horský, později medovice z lip, javorů, dubů, smrků, celoročně různá květena z okolních pastvin.

Jakého původu je váš plemenný materiál?

Plemenný materiál je převážně vlastní, doplněný nákupem inseminovaných matek z pracovišť VÚVč v Dole.

Na jaké vlastnosti včel se zaměřujete při výběru plemenného materiálu?

Kromě obligátních vlastností, jako je mírnost a klidné sezení na plástech, si zvláště všímám celkové vitality, svižného jarního rozvoje a především stavebního pudu. Domnívám se, že právě s ním souvisí celková vitalita a zdravotní stav včelstva i vzhledem k tomu, že nepoužívám mezistěny a včely si musí vše „poctivě*4 vystavět samy.

Jakým způsobem a jak dlouho ovlivňujete svůj chovatelský okrsek?

Místním včelařům poskytuji slevu a přednostní odběr při prodeji matek a matečníků. Je možné si dohodnout termín přelarvení. Nejlepší práci ale zařídí trubci, které v jejich chovu nijak neomezuji. Nechávám na včelách samotných, kolik si jich na volné stavbě chtějí vychovat. Tak postupně nejsnáze a přirozeně pozitivně ovlivňují nejbližší okolí.

Jaký používáte druh chovných úlků?

Matky chovám převážně ve čtyř až šesti-rámkových plemenáčích, vzhledem i k produkci oddělků to nejlépe vyhovuje. Doplňkově i v Liškových, oplodňáčcích, pokud zužitkovávám vylíhlé matky.

V jakém úlovém systému chováte včelstva své výběrové základny?

Většina včelstev je umístěna v nástavkových úlech míry 39 x 24, nezateplené i zateplené sil rámky v nástavku, dále v Tachovských nástavkových, v Moravských univerzálech, několik včelstev i v Pětiletkách.

Jak dlouhá je vaše chovatelská sezóna?

Chovatelská sezóna vzhledem k drsnějším klimatickým podmínkám začíná kolem 10. května, ale již od poloviny dubna začínám s prodejem vyzimovaných oddělků. Postupně jsou přednostně obsazovány plemenáče k tvorbě oddělků na prodej, později menší plemenáče k produkci matek, sezóna tak trvá do konce srpna.

Co byste rád doplnil k charakteristice vašeho šlechtitelského chovu?

Ve svém chovu se snažím o přírodě blízké včelaření, reprezentované především volnou stavbou plástů, z důvodu produkce trubců, kvalitního vosku a maximální obměny díla.

Matky záměrně nevyměňuji (pouze z důvodu nevyhovujících vlastností), obvykle od třetího roku stáří provádí tichou výměnu, což preferuji. Domnívám se, že je to žádoucí pro celkovou aklimatizaci a stabilizaci vlastností matek. Pokud se někdy podaří tichá výměna v pátém roce, tak těm matkám, zvláště pokud jsou plemenné, říkám „chovatelský skvost. O maximální výnosy se nesnažím, což ani není možné vzhledem k celkovému materiálnímu vybavení i klimatickým podmínkám. I1 přesto, že je chov včel pro mě jediný zdroj příjmů, rád bych, aby i nadále zůstal především radostí.

Josef Janšta Březka 9, 595 01 Velká Bíteš

Podle hlášení Vyššího Šlechtitelského chovu za rok 2017 měla výběrová základna chovatele Josefa Janšty 57 včelstev a rozchovával plemenný materiál od čtyř plemenných matek.

Jak dlouho se chovu matek věnujete?

Včely chovám od roku 1968, kdy jsem ve dvanácti letech za pomoci místního včelaře chytil první roj. Chovu matek jsem se začal věnovat krátce po ukončení vojny v roce 1982, kdy jsme se ženou pořídili kočovný vůz na 33 včelstev. Nyní chovám okolo 85 včelstev a syn obdobné množství.

Jaké máte včelařské vzdělání?

Narodil jsem se v malé vesnici se zhruba sto obyvateli na zemědělské usedlosti, kde žiji dodnes. Vystudoval jsem střední a vysokou školu v oboru zemědělství. Včelaření jsem se učil od včel a okolních pokrokových včelařů. Samozřejmě jsem se pídil po všech dostupných informacích ve včelařské literatuře, na přednáškách a zájezdech s včelařskou tematikou. V tomto duchu se vzdělávám trvale. Považuji se ale především za praktika.

Můžete charakterizovat přírodní a klimatické podmínky, ve kterých včelaříte?

Včelařím v obvodu Základní organizace Velká Bíteš, což je okraj kraje Vysočina v nadmořské výšce kolem 500 m. Krajina je zde Členitá s dobrými zdroji pro jarní rozvoj včel (lísky, olše, vrby, hloh, pampelišky atd.). Hlavní jarní snůška přichází s rozkvětem ovocných stromů a řepky ozimé. Druhá snůška začíná s rozkvětem maliníku, v příznivých letech následuje medovice především na smrcích a snůška končí počátkem července odkvětem lip.

Jakého původu jc váš plemenný materiál? Od začátku chovu jsem choval kraňky a odebíral inseminované matky především z Výzkumného ústavu včelařského -pokusného včelínu Kývalka. Zde jsem měl možnost se seznámit s předním chovatelem matek Ing. Janouškem, kde jsem absolvoval i kurzy chovu matek. Samozřejmě jsem zkoušel rozchovávat i jiný chovný materiál (od přítele Pernici jeho Meluzínky, z Rakouska Singrovky, Vučko atd.). V posledních 20 letech šlechtím vlastní linii a i pro zvýšení genové variability odebírám inseminované matky převážně od Ing. Janouška z Rosic a Ing. Veverky z pokusného včelínu Kývalka.

Na jaké vlastnosti včel se zaměřujete při výběru plemenného materiálu?

Zaměřuji se na mírná včelstva, která mají rychlý jarní rozvoj a dokážou dobře využít pravidelné jarní snůšky i snůšku z medovice, nemají sklon k rojivosti a dobře staví. Důležitý je čistící pud.

Jakým způsobem a jak dlouho ovlivňujete svůj chovatelský okrsek?

Od začátku chovu se snažím dodávat chovatelům v okrsku co nejvíce matek. Vzhledem k tomu, že okolní krajina je poměrně dobře zavčelena, kladu velký důraz na masivní chov vlastních trubců. Většina včelstev má alespoň dva trubčí plásty. Zpravidla jeden ponechávám ve včelstvu přes zimu v dosahu předpokládaného jarního plodového tělesa. Silná včelstva již koncem března či začátkem dubna chovají trubčinu. Trvalo mi ale skoro dvacet let, než převaha vlastních trubců na trubčích shromaždištích přinesla očekávané výsledky.

Jaký používáte druh chovných úlků?

Vyzkoušel jsem celou řadu oplodňáčků. Nyní matky chovám v jednoplástových sekcích a část v šestirámkových styrodurových plemenáčích. V kvalitě matek z hlediska druhu oplodňáčků jsem nepozoroval rozdíly. Zásadní je dobrý plemenný materiál, vhodné chovné včelstvo a dostatek včel v oplodňáčků či plemenáči, aby včelstvíčko dobře tepelně zvládalo daný prostor.

V jakém úlovém systému chováte včelstva své výběrové základny?

Asi čtvrtinu včelstev chovám na rámkové míře 37 * 30 cm. Většinu včelstev mám v nástavkových úlech % Langstroth (r. m.44,8 x 18,5 cm).
Jak dlouhá je vaše chovatelská sezóna? Se začátkem chovu čekám, až je dostatek včel do oplodňáčků a přebytek říjných trubců. První larvení provádím zpravidla v první dekádě května, poslední na přelomu července a srpna. Dostatek trubců mívám í v srpnu. Poslední vytáčení medu provádím v první dekádě července a následné hned krmím. Když jsou včelstva v pohodě, odchová-vají trubce, byť v menší míře, i v srpnu.

Jak testujete čistící pud včelstev?

Dobrý čistící pud je i nejlepším předpokladem odolnosti proti nemocem. U plemenných matek provádím testy na vyklízení usmrceného zavíčkovaného plodu. U většiny včelstev pak sleduji i čistotu v podmětu. Zajímavým testem byla před asi 15 lety při silném plošném nárůstu zvápenatění plodu odolnost proti tomuto onemocnění (v současné době se již téměř nevyskytuje). Průběžně sleduji i spad roztočů. Každoročně se na stanovištích vyskytují jednotlivá včelstva s násobně vyšším počtem roztočů. Vlivů je samozřejmě spousta, ale u těchto včelstev cíleně léčím a měním matky.

K padesátinám jsem od ženy dostal Svatého Ambrože - patrona i našeho včelaření

Co byste doplnil k charakteristice vašeho šlechtitelského chovu?

Při léčení včelstev se snažím minimalizovat syntetická léčiva. Upřednostňuji např. kyselinu mravenčí, gabony nepoužívám. Největším problémem dlouhodobě dobrých výsledků v chovu matek v naší zavčelené krajině je vytvořit relativně čistý chovatelský okrsek a následně ho udržet. Dle mých zkušeností je to práce na desetiletí. Nutná je systematická, dlouhodobá a nikdy nekončící práce s nekompromisním brakováním matek, které ve sledovaných vlastnostech zaostávají.
 

Z časopisu včelařství
Připravil Ing. Pavel Clmala
Vyšší šlechtitelský chov Uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské

 


TOP