V České republice byl zatím potvrzen výskyt sršně asijské (Vespa velutina) objevením jednoho velkého hnízda. Vyvstává otázka, zda se tento druh dokáže přizpůsobit našemu klimatu a zda se u nás budou zakládat a prosperovat jeho kolonie. To vše určí jejich výskyt v nadcházejících letech.
Přinášíme vám pohled na článek přítele Jana Šmída z Včelařství. Dnešní i minulí včelaři se zaměřují především na chov včel pro produkci medu. A stejně tomu bude i v budoucnu. Historicky se včely chovaly také pro vosk, propolis, mateří kašičku a dokonce i jed na léky. Samozřejmě, najdou se i výjimky – včelaři, kteří včelaření vnímají jako koníček, nebo ti, kteří na jaře vyřezávají plod, aby omezili počet včel. Nicméně, hlavním artiklem byl, je a zůstane med. S pokrokem lidského poznání jsme se naučili chovat včely efektivněji s cílem zvýšit produkci medu. Vylepšili jsme úly, chov matek a další klíčové oblasti. I když je med skvělou potravinou i lékem, a poptávka po něm roste, nesmíme zapomenout, že včela je součástí přírody. Neustálé zvyšování produkce s sebou nese rizika, především v souvislosti se zemědělskou výrobou a životním prostředím. Bylo by zajímavé analyzovat, odkud pochází med, například kolik je ho z řepky. Monodieta jako je tato může včelám poškozovat.
Více než století se pro zimní krmení včel častěji využívá sirup z řepného cukru. Podle tradic včelařů se míchá v různých poměrech (cukr : voda) 1 : 1, 2 : 1, 3 : 2. Jak připravit sirup? Optimální postup při domácí přípravě sirupu zahrnuje zahřátí vody k varu, vypnutí tepla a postupné míchání cukru do rozpuštění. Vaření sirupu je nevhodné, jelikož vede k tvorbě toxických látek, například HMF. Hotový sirup je třeba spotřebovat do 3 dnů od vychladnutí. Sirup je vhodné dávkovat v množství maximálně 3 litry na jednu včelí rodinu. Při nadměrném dávkování hrozí fermentace, a tím i nebezpečí pro včely kvůli přítomnosti kvasinek, které způsobují kazivost potravy.
Opylování a jeho ekonomický přínos
Hlavním úkolem včel je opylování rostlin, které podstatně zvyšuje výnosy plodin a umožňuje mnoha rostlinám produkovat semena. Produkty od včel: Pro včelaře je hlavním produktem med. Kromě toho však včely poskytují vosk, květový pyl, pergu, propolis, mateří kašičku a včelí jed. Pyl a perga: Pyl lze sbírat v každém včelíně, pokud jsou dostupné bohaté pylové zdroje a včelstva jsou v dobré kondici. Nedostatek pylu může negativně ovlivnit rozvoj včelstva, takže se pyl nesbírá během nepříznivého počasí. Sběr pylu začíná u silných včelstev na jaře, po rozkvětu pampelišek a řepky olejky. Pampeliška lékařská je nejvydatnějším zdrojem pylu, s výnosem až 300 kg z 1 ha. Dobrými zdroji pylu jsou také akácie, chrpy, svazenky, vlčí máky a pohanka. Rostliny jako zlatobýl a vřes jsou také bohaté na pyl, ale pyl z nich se nesbírá, aby nedošlo ke zpomalení rozvoje včelstev před zimou.
Životní cyklus trubce. Trubci se rodí z neoplozených vajíček, která klade královna. Po vylíhnutí jsou první tři dny krmeni mateří kašičkou, výživnou látkou zajišťující jejich správný růst. Následně přecházejí na stravu složenou z medu a pylu, kterou jim podávají dělnice. Jakmile dosáhnou pohlavní dospělosti, scházejí se trubci na orientačních bodech, kde čekají na příležitost k svatebnímu letu. Po úspěšné kopulaci s královnou trubec umírá, čímž splní své základní poslání. Výskyt trubčího plodu v úlu signalizuje včelaři začátek rojové nálady. Během tohoto období se aktivita včel zvyšuje, intenzivně staví plástve a vychovávají mladé dělnice. Někteří trubci se připojují k odcházejícímu roji, což je přirozená součást rojení.
Podzim a hnědé lesklé kaštany padající z ostnitých číšek k sobě neodmyslitelně patří. Děti je sbírají pod majestátními stromy a vyrábějí z nich oblíbené figurky. Autorem těchto kaštanů je jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), pocházející z Balkánu. Navzdory tomu, že slovo "aesculus" znamená jedlý, jírovec maďal jedlý rozhodně není. Jeho požití může způsobit nevolnost, křeče a někdy i zvracení. Označení "kaštan koňský" je také zavádějící, protože je pro koně jedovatý. Naopak spárkatá zvěř si na nich s oblibou pochutnává díky obsahu asi 10 % proteinů, což z nich dělá výživnou potravu. Kaštany se využívají ve farmaceutickém průmyslu a v lidovém léčitelství. Naši předkové přikládali těmto plodům zázračnou sílu - doporučovali sbírat kaštany odpovídající počtu vašich let plus jeden, které se měly nosit v plátěném sáčku pod polštářem až do jara. Pro méně odvážné je možnost nosit pár kaštanů po kapsách.
V nadcházející zimní sezóně je klíčové pro každého včelaře plánování a péče o včelstva, zvláště pokud využíváte různorodé úlové míry. V reakci na nedávnou diskusi o Eurodadantu bych rád sdílel své mnohaleté zkušenosti s přezimováním na různých úlových mírách.
Když uslyšíme slovo "pampeliška", mnohým se vybaví malá žlutá květina s charakteristickým dutým stvolem, ze kterého vytéká bílé mléčko. A kdo by neznal ty ikonické bílé chomáčky, které po odkvětu stačí jemný vánek a jejich semínka se rozletí až do vzdálenosti 8 kilometrů! Pampeliška však není jen obyčejnou rostlinou, která roste na loukách a zahradách, často považována za plevel. To, co mnohé z nás možná překvapí, je její význam a využití ve včelařství.
