Léto budiž pochváleno
Věřím, že klasik Fráňa Šrámek promine, čas prázdnin, dovolených a výletů ještě na včelaře nějakou chvilku počká, protože toto období je podstatné zejména pro budoucnost jejich včel.
Do další významné části včelařského roku, vrcholného léta,
nás provází především nepřehlédnutelný rozkvět lip. Pokud unikne naší pozornosti
očima, určitě ne čichem. Omamná vůně květů našeho národního stromu nutí nejen
včelaře к opakovanému nádechu sladkého aroma, které se nezaměnitelně otiskuje do
chutě tmavě zlatavého medu. Na jeho původu se podepisují mnohdy více producenti
medovice, jako zdob-natka lipová, parazitující na tomto druhu dřevin, než
samotný nektar. Její přítomnost není třeba hledat v korunách stromů, stačí autem
zaparkovat pod stromem. Pokud není příliš sucho či se právě naopak nepřehnala
průtrž mračen, včelky si tento zdroj sladiny vyhledají bezpečně. I ostatní
zdroje medovice bývají pro včelstva zajímavější než v předešlém období. Příroda
již nenabízí tolik zdrojů nektaru a zde jsou právě včelaři z měst ve výhodě.
Parky a zahrady plné exotické květeny poskytují víc pastvy než tradiční krajina.
Jako začátečníci určitě nebudeme iniciovat změnu osevních postupů místních
zemědělců, ale vyplatí se určitá inventura okolních porostů, abychom si učinili
představu, jaké období na naše včely čeká. Požehnáním pro včely a včelaře je
modravé pole svazenky, rudé plochy jetele inkarnátu či zlaté hlavy slunečnic.
Rychle rostoucí hořčice někdy najde uplatnění jako meziplodina, stejně jako
vikev setá nebo komonice bílá. Kéž by zemědělců sejících pohanku, kmín a
ostropestřec bylo víc.
Letní podněcování
Po odkvětu lip, vydatných deštích či intenzivním suchu mnohdy snůška končí a nám
nezbývá, než začít podávat krmné náhražky. Pro vlastní obživu si včelky
vypaběrkují planě rostoucí byliny podél řek a na nepoko-sených stráních a
pasekách, ale pro kvalitní založení zimní generace včel je tato snůška málo
motivující. Výhodou je zde úlová váha i v tom nejjednodušším provedení, která
prozradí úbytek zásob. Abychom matku udrželi v rozkladeném stavu a mladušky
podpořili v další stavbě, nevyhneme se přikrmování, respektive podněcování. Při
kontrolách ve včelstvu se zaměřujeme na odhad glycidových (medových) zásob,
které by neměly poklesnout pod 5 kg. Vystačíme si s orientačním posouzením, kdy
1 dm2 (plocha větší dlaně bez prstů) oboustranně zavíčkovaných zásob má hmotnost
cca 250 g, nezavíčkovaných 150 g. Medný plást rámkové míry 39 x 24 cm má plochu
8 dm2. Prostým součtem odhadnutých ploch na plástech zjistíme aktuální stav
zásob. Účelné je si i při medobraní některé plásty zvážit a ověřit si vlastní
schopnost odhadu. Od navážené hodnoty nezapomeňte odečíst hmotnost souše po
vytočení. Pokud začneme s přikrmováním, nemůžeme už provádět medobraní. Tam, kde
medovicová snůška bývá významná, je proto zapotřebí tento postup zvážit. Pro
podněcování se mi osvědčil cukerný roztok v koncentraci 1:1, podávaný v dávce
dle síly včelstva 1,5-2 litry týdně obvyklým krmným způsobem. Krmítka jsme
vyzkoušeli na včelnici všechna a nejlépe se nám osvědčila plastová, kapsová, s
dřevěným plovákem. Dobrou zkušenost jsme učinili i s mikrotenovými sáčky, které
lze položit na horní loučky i případně do kapsového krmítka, které považuji za
lepší. Odpadá jeho čištění od včel, případně jejich zalití při nalévání dalšího
roztoku. Není třeba ani další nástavek pro ukrytí krmítka, který by úlový
prostor jinak ochlazoval. Oddělky o síle 1 nástavku tak lze podněcovat к další
stavbě na mezis-těnách, kterou teplé počasí a kladoucí matka rovněž podporuje.
Mezistěnu vkládáme mezi kraj plodového tělesa a krmítko, které je umístěné u
stěny úlu. Pokud při dalším dolévání roztoku tento není odebrán nebo mezistěna
alespoň částečně vystavena, věnujeme větší pozornost matce, zdravotnímu stavu
včelstva a velikosti úlového prostoru. Přikrmováním včelstva dostávají impuls
snůšky, pracovní pobídku, která lavinovitě vyvolává další činnost. Za celou dobu
jsem se možná i proto nesetkala s loupeží na včelnici.
Preventivní ošetření na varroázu
V tomto čase, nejlépe po medobraní, doporučuji provádět preventivní ošetření
proti varroáze přípravkem na bázi kyseliny mravenčí. Odparné desky, s nimiž se
snadno manipuluje, vkládám dle návodu na horní loučky rámků. Je potřeba si
ověřit, zda momentální úlový prostoru koresponduje s doporučeným objemem v
návodu a tomu pak i přizpůsobit dávkování. U čtyř nástavků používám dvě desky.
Po 14 dnech preventivní kůru zopakuji, aby roztoči, kteří se vyvíjeli spolu se
zavíčkovaným plodem, opět přišli do kontaktu s účinnou látkou. Přesto, že
sledujeme spad roztočů průběžně, dělám toto opatření každoročně u všech
včelstev. Líhnoucí se generace zimních včel je zbavována parazitů průběžně a
nemám potřebu používat léčiva vkládaná v podletí. Jednorázovou aplikaci
přípravku s kyselinou mravenčí lze použít v krajním případě při silném zamoření
mezi dvěma medobra-ními. Kyselina nezanechává rezidua a po odstranění odparných
desek zápach stihne do dalšího vytáčení odvětrat.
Odebírání medníků ano, či ne
Běžnou a letitou praxí po ukončení snůš-ky bývá zredukovat úlový prostor na 2
nástavky (u r.m. 39 x 24cm), pro což jistě jsou i racionální důvody (např.
omezení slídivosti, úspora krmivá), avšak sama tento úkon neprovádím z důvodu
úspěšného zimování na více nástavcích a ponechání péče o plásty včelám. V této
době jsou včelstva velice silná a po zmenšení prostoru se létavky prostě do úlu
nevejdou, proto se vyvěsí na česně a u oček. Za den, dva se včely vytratí,
stanou se součástí potravního řetězce. Do první poloviny července lze tyto včely
využít na smetenec, a ještě tak vytvořit záložní včelstvo, máme-li к dispozici
oplozenou matku.
Smetenec alias umělý roj
Do rojáčku se zasíťovaným dnem či boční stěnou smeteme či oklepneme pomocí smyku
2-3 kg včel z různých úlů, nejjednodušeji to lze provést při ometání medných
plástů při medobraní. Musíme dávat pozor, abychom nesmetli z některého včelstva
i matku. Po l-2hodinové osiřelosti zavěsíme přes krmný otvor ve víku matičku v
přidávací klícce, zajištěnou medocuk-rovým těstem, avšak bez doprovodných včel.
Smetenec dáme na 2 dny do sklepa, případně tmavé a chladné místnosti (cca 15-17
°С), nasadíme prosakovací kr-mítko a podněcujeme cukerným roztokem v poměru 1:1.
Včely, které odebírají krmivo tak přijdou do kontaktu s feromonem nové matky,
snáze jí přijmou a poté i osvobodí z klícky. Třetí den smetenec usadíme strůp-kem
nebo náběhem do úlu vystrojeného soušemi, případně v kombinaci s mezistě-nami (3
mezistěny-5 souší na 1 kg včel). Po týdnu opatrně zkontrolujeme kladení matky a
dál pokračujeme v podněcování, dokud se na plástech neobjeví dostatečné zásoby.
Včelstvo zprvu slábne úbytkem starých včel a začne sílit až po vylíhnutí nového
plodu. V závislosti na době, venkovních teplotách, plodování matky, snůšce či
přísunu krmivá lze včelstvo rozšiřovat na další nástavek tak, jak již bylo
popsáno u oddělků. V nastávajícím podletí, stejně jako všem ostatním včelstvům,
uspořádáme prostor pro zimní sezení a zakrmíme podle stavu zásob a početní síly.
Ale o tom až příště.
z časopisu včelařství
Dana Belušová, ZO Kladno