Protirojová opatření

Jednou z přirozených vlastností včelstev je jejich rojivost. To je ovšem také jedna z vlastností, které jsou pro většinu dnešních včelařů nežádoucí.

Rojení je vlastně přirozené množení včelstev. V dřívějších dobách, kdy ještě nebyly včelařské techniky natolik rozvinuté jako dnes, byla tato vlastnost včel dokonce podporována, byl to jednoduchý způsob jak zvýšit včelí stavy. Dnes však existuje mnoho jiných lepších a hlavně efektivnějších způsobů, jak rozmnožit svá nynější včelstva. Proto se včelaři snaží snížit co nejvíce rojivost svých včelstev pomocí důmyslných opatření.

Preventivní opatření

Mezi signály, které pudí včely, aby se rojily, patří nedostatek místa pro rozvoj v úlu. Pokud včely nebudou mít dostatek místa pro své další budování, budou mít tendence se začít rojit. Tento rojový pud přepadne včely většinou v období okolo letního slunovratu. Chceme-li tomu zabránit, je nutné přidat včelám nový nástavek s předstihem, aby si vůbec nestihly uvědomit, že je jim těsno.

Také pokud mají včely dostatek práce, nemají na rojení ani pomyšlení. Vytáčíme-li tedy včas med, či pokud vhodně přidáváme nástavky, kde mohou včely stavět své dílo, přecházíme tak rojení.

Dalším ze způsobů prevence rojení včelstev je umisťování prázdných rámků (kromě rámků s mezistěnami) do úlu (můžou být samozřejmě použité výhradně prázdné rámky). Na prázdných rámcích si včely samy vystaví, co uznají za vhodné. Pokud totiž budou včely stavět trubčiny, a trubci budou spotřebovávat včelstvu krmnou kašičku, zamezí to rojení, protože přílišné množství kašičky také pudí včely k rojení.

Mezi nejrozšířenější metodu zabraňování rojení patří tvorba oddělků, která se dá užít i v mnoha jiných případech a u mnoha dalších problémů. Díky tvorbě oddělku odčerpáme z kmenového včelstva část včel a tím ho na čas oslabíme a zpomalíme jeho rozvoj.

Nouzové metody k zabránění rojení

Pokud ve včelstvu již nalezneme matečníky, existují dvě možné situace, ve kterých se naše včelstvo právě nachází. Nejdříve bychom se měli pokusit nalézt matku, pokud se v úlu již nenachází, jedná se o nouzové matečníky, které mají za úkol jen zastat úkol zmizelé matky. Pokud je stará matka stále na místě, jedná se o rojové matečníky a naše preventivní opatření tedy nebyla dostatečná.

I v tomto případě můžeme ještě rojení zabránit, avšak musíme použít zcela jiné metody než u prevence, neboť na prevenci je již pozdě.

Vytvoření oddělku se starou matkou

I když je možné použít tuto metodu v rámci prevence, hodí se spíše pro nouzová řešení. Výhodou tohoto způsobu řešení je, že pokud jsme se nejprve ujišťovali, zda se nejedná o nouzové matečníky, avšak matku jsme nalezli, můžeme rovnou reagovat na připravované rojení.

Matku, kterou jsme nalezli, vyjmeme ze kmenového úlu a spolu s jedním plástem dozrávajícího plodu ji umístíme do nového samostatného nástavku – vytvoříme tedy slabí oddělek.

Do kmenového úlu vložíme nový zralý matečník, který včelař mohl získat na základě přelarvování (tento matečník bude geneticky výhodnější), nebo včelstvu ponecháme matečníky, které vytvořilo kvůli rojení.

Přeleták

Toto řešení je skutečně nouzové. Je založené na výměně kmenového úlu v plné letové fázi létavé části včelstva za nástavek, ve kterém při návratu létavky naleznou souše, rámek s plodem, rámek se zásobami a matečník, z něhož si vychovají novou matku. Létavé včely se v nástavku usadí.

Starý úl stačí umístit jen kousek vedle dřívějšího stanoviště. Včely uvnitř budou oslabené a pravděpodobně zruší matečníky. Protože toto včelstvo přišlo o veškeré létavky, je nutné jim ponechat dostatek zásob, než si nějaké vychovají.