Profesionálním včelaření

P. Eminger v současnosti (2016) obhospodařuje 130 včelstev. Letos by jejich počet chtěl rozšířit na dvě stovky. Toto, případně ještě o něco větší množství, by jej zaměstnalo coby včelaře profesionála na plný úvazek. Zda tomu tak bude, tím si není zcela jistý, neboť pociťuje, že jeho další seberealizace ve včelařském oboru nebude snadná.

Včelaří na u nás nejrozšířenější míře 39 x 24 cm. Loni mu každé ze včelstev dalo v průměru 30 kg medu, což oproti předchozím letům nebyl nejlepší výsledek. Ekonomickou situace farmy vylepšuje prodejem pětirámkových oddělků. V současnosti hlavní problém, který ohrožuje nejen profesionální včelaře, je dovoz velmi levného zahraničního medu, který ne vždy splňuje normy stanovené pro kvalitní český med. Čeští spotřebitelé by měli mít možnost v supermarketech, v malých prodejnách, v tržnicích i ze dvora koupit deklarovaný český med.

Místy je česká krajina převčelená, způsobuje to problémy?

Vedle klimatických podmínek se začíná projevovat převčelení v určitých oblastech, k nimž patří i okolí Mostu. Na druhou stranu nejsou ojedinělé případy, kdy kapitálově silná firma vidí dobrý byznys právě v rychlém založení „mega-včelařské“ farmy. Před několika lety vznikla taková bez předchozí historie ve firmě Zelená Bohdaneč. Rychlé naplnění tohoto cíle vedlo k tomu, že farma nakupovala oddělky a včelstva z různých míst. Bohužel však i z oblasti zasažené morem včelího plodu, který se pak na farmě objevil a musel být likvidován pod dozorem veterinářů.

Obdobný záměr se nedávno vyskytl u finančně silného investora na jižní Moravě, který zde chtěl vybudovat farmu s přibližně 5 tisíci včelstvy. Je však rozdíl, když vznikne rodinná včelí farma čítající až tisíc včelstev během desítek let či dokonce generací, nebo na základě byznys-projektu za rok či dva na zelené louce. To se lokálně převčelí krajina, což v důsledku pocítí na menším medném výnosu jak investoři, tak okolní včelaři.

Přibudou květnaté louky?

V mnoha oblastech naší republiky se již projevuje převčelení krajiny ve snížení medné produkce. Mnohde zemědělci sekají louky před květem, neboť je to pro ně ekonomicky výhodnější. Po odkvětu řepky, s jejímž ošetřováním pesticidy mají místy včelaři taky problémy, nekvete na loukách skoro nic a včely i v plném létě hladovějí. Řešením by mohlo být zakládání a udržování květnatých luk, které by poskytovaly včelám hojnost pylu a nektaru.

Jaké jsou vstupní investice pro farmáře, jehož cílovým stavem je 200 včelstev?

Hodně šetřící farmář potřebuje nejméně 5 milionu korun, aby takovouto farmu, která jej uživí, mohl rozjet. Některou drahou techniku a vybavení si pořizuje na splátky. K finančně náročným patří např. pořízení uzavřených prostor pro uskladnění plástů v chladném prostředí, v němž se nemnoží zavíječ voskový. Náročné je vybavení medárny, aby odpovídala veterinárním a hygienickým předpisům, dále zařízení na vyváření vosku a další pomocnou včelařskou techniku. Letos budu např. investovat do kočovných palet, každá bude na 16 úlů.

Lze včelařský velkoprovoz kombinovat s jinými formami podnikání?

Zkušenosti ukazují, že pro včelí farmu je dobré rozvíjet i další aktivity. Tradičním doplňkem bývá truhlářská výroba, prodej včelích produktů, oddělků, matek a potřeb pro včelaře v rodinném obchodě. Vhodným doplňkem může být výroba medoviny, agro-turistika, vzdělávací středisko či ve spolupráci s odborníky nabídka některých forem apiterapie.

V období klidu na včelnicích pak výroba svící a odlévaných figurek z vosku apod. Vždy je přínosné, když jsou příjmy rozloženy na několik činností, což ekonomiku včelí farmy stabilizuje.

Ing. Zdeněk Kulhánek
 


TOP