Problémy s cementovým medem

Cementový, betonový, nebo odborně nazývaný melecitozní med mají na svědomí medovice. Říká se, že pochází z modřínu, ovšem dnes se již ví, že medovici produkují prakticky každé stromy, na kterých žijí mšice. S cementovou medovicí se včelaři setkávají porůznu, někde je častá, jinde vzácná. Celkově ale platí, že se vyskytuje hlavně v srpnu a během září. Čím později se ale vyskytuje, tím je větším nebezpečím pro přezimování včelstva, proto bychom měli být na pozoru.

Medovice obsahuje vysoký podíl rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy, který má cementový med na svědomí. Včelami donesená medovice do tří dnů v buňkách krystalizuje a pak nejde vytočit a ani včely ji při zimování nedovedou použít. Brzy tak zhynou hladem nebo na silnou úplavici. O tom rozhoduje hlavně stupeň zkrystalizování, místo uložení a množství cementového medu.

Pro přežití včelstva je důležité, aby se po takové problematické snůšce jeho zimní chomáč před jarním letem (konec března až počátek dubna) nesetkal s cementovým medem. Pozitivní je, že spotřeba potravy během zimy není nijak enormní, takže bychom po medovicové snůšce měli dodat 10-15 kg bílého řepného cukru.

Jak poznat a co dělat s cementovou snůškou?

Melecitózní či cementová snůška se vyskytuje hlavně v lesních oblastech, ovšem v různých intervalech. Při každé medovicové snůšce by měl být včelař na pozoru.

Sledujte nezavíčkované plásty, kde hledejte případnou krystalizaci. První příznak je zmatnění jinak lesklé hladiny. Párátkem si můžete ověřit krystalizaci uvnitř buňky. Další symptomem jsou vylétající špunty při vytáčení. Pokud se objevení špunty, vytáčené plásty před návratem do úlu řádně prostříkejte vodou, která rozpustí krystalky a oddálí zacementování celých plástů. Vytáčejte co nejčastěji a pokud vyžaduje technologie vytáčení skladování plástů, čiňte tak co nejkratší dobu nebo raději vůbec ne.

Rakouské zkušenosti s bojem proti cementovému medu

V Rakousku se hodně včelařů setkává s cementovým medem, nejspíše je to dáno charakterem tamních lesů. Jejich taktika je přitom vcelku prostá – při větších snůškách cementového medu postaví nad nejvyšší plodištní nástavek prázdný nízký nástavek bez rámků. Včelstvo zde urychleně začne stavět divočinu a zanese ji právě cementovým medem. Divočinu pak stačí zhřát na 70-75 °C, kdy začne vosk z divočiny odtékat. Díky tomu je možné získat med, který se skvěle hodí do pekařství  kulinářtví, nebo na výrobu medoviny. Skvělý důkaz šikovnosti, kdy se problém změní v prospěch a výtěžek.

Co se včelstvy po skončení melicitózní snůšky?

Pokud zaznamenáte silnou snůšku cementového medu, nezoufejte a postupujte následovně:

Vyndejte z plodiště plásty a ponechte pouze krycí (ty mohou být s melecitózou), plásty bez cementového medu, plásty s plodem a plásty, které jsou zaplněny cementovým medem maximálně do jedné třetiny

Vyjmuté plásty s cementovým medem nahraďte prázdnými soušemi, kterými proložíte ponechané plodové plásty s věnci cementového medu.

Zakrmte včelstvo minimálně 10-12 kg cukru.

Takovým postupem zajistíte dostatek stravitelné zimní zásoby. Určitě se nebojte zimní zásoby doplňovat i koncem září. Je to rozhodně bezpečnější, než zimování na cementovém medu. Jestliže včely krmivo už neodebírají, musíte krmítko zateplit nebo do podmetu vložit za okénko třeba teplou cihlu.

Co dělat, když nemáme rezervní souše?

Pokud nemáte rezervní souše nebo jich máte aktuálně pouze nedostatek, můžete postupovat následovně:

Odvíčkujte plásty s cementovým medem a pomocí kropicí konve, sprchy nebo postřikovačem je zkropte vodou, která po kontaktu s cementovým medem naruší jeho krystalickou strukturu

Plásty ponořte do vody a zatižte je, aby byly celé pod hladinou

Po 2-3 dnech máčení plásty vytočte (pokud v plástech zbude hodně cementového medu, postup s namočením a vytočením opakujte)

Plásty po usušení můžete znovu použít

Z vytáčení vám zbude sladká voda. Tu ale není vhodné použít k čemukoliv jinému, než k vylití. Obsahuje totiž výluh z košilek, má nepříjemnou pachuť a může obsahovat spory nosemy. Není vhodná ani k výrobě medoviny, ani k vypálení, jelikož stále bude odporně chutnat a zapáchat.

Čištění cementových plástů samotným včelstvem

Na jaře je možné nechat určité množství plástů vyčistit přímo včelstvem. Stačí se držet jednoduchých pokynů:

Plásty namočte, viz výše

Ke konci března či počátkem dubna umístěte 2-7 plástů přímo k česnu při zimování na jednom patře umístěte 2-3 plásty k hned k česnu, při zimování v medníku umístěte do plodiště 8-10 plástů, u nástavkových úlů podstavte jako nejnižší nástavek s cementovými plásty

Tekutou část snůšek včely přenesou nad plodové těleso nebo spotřebují, přičemž krystalky vynesou z úlu

Při dodržení postupu získáme na jaře čisté a velice potřebné souše prakticky bez práce. Navíc budeme mít i užitek z jinak nepoužitelného cementového medu, kdy jej včely na jaře využijí k podnícení. Navíc, pokud přijde snůška cementového medu brzo, v červenci či počátkem srpna, můžete nechat včely souše vyčistit výše popsaným způsobem ještě před dokončením doplňování zimních zásob. Včely na něj navíc reagují zvýšením plodování.

Závěrem

Je jasné, že práce se včelstvy, které mají nanošené cementové medovice do úlů, je těžká, zdlouhavá a vcelku složitá. Stačí si ale porovnat cenu včelstev, která by se nejspíše nedožila jara. Nebojte se nových postupů a pomožte včelám zbavit se cementového medu.